"Třetí Valpuržina noc" se řízením osudu stala jakousi nedobrovolnou Krausovou závětí. - Spisovatel už nějaký čas vnitřně zápasil s nejspíš jen neochotně připouštěnou možností, že jeho povýtce morální pojetí veřejné existence, tedy především politiky, se ocitá vzhledem k evropské situaci (fašismus, nacismus, další autoritářské režimy) v čím dál větší defenzivě. Děs z bezvýznamnosti je možná poněkud přehnané konstatování, tíseň z nerovnosti možností, nástrojů, zbraní ovšem přítomná v jeho úvahách dojista byla ("závod satiry s látkou"). Protože se Kraus z kolbiště řekněme politického stále více stahoval a autorskou pozornost upíral spíše na otázky umění, kultury, jazyka. "Zánik světa vinou černé magie" byl otištěn v Krausově časopise Pochodeň v roce 1922 a je ještě - z pochopitelných časových důvodů - téměř naprostou ozvěnou první světové války a zejména politických kuriozit a tanců rakouského monarchického establishmentu, daleko více však rezonancí toho, jaký obraz o tehdejším c. a k. světě, tedy o všech těch kuriozitách a tancích, podávala média, ona "černá magie". Hanuš Karlach Karl Kraus vyrůstal v židovské rodině jičínského majitele papírny. V roce 1877 se rodina přestěhovala do Vídně, kde studoval na Vídeňské univerzitě filozofii a německou literaturu. Od roku 1896 působil jako herec, divadelní režisér a později i jako novinář. Od roku 1899 vydával vlastní noviny, Die Fackel (Pochodeň), ve kterých pranýřoval pokrytectví, korupci, měšťáckou morálku, nacionalismus, pangermanismus i psychoanalýzu. V prvním období měl řadu externích přispěvatelů z řady uměleckých profesí, ale od roku 1911 publikoval Kraus v Pochodni už pouze svoje vlastní články. Celkem vyšlo 922 sešitů o více jak 20 000 stranách. Vedle žurnalistiky se Karl Kraus věnoval i esejistice. Přednesl na 700 veřejných přednášek na literární témata, pořádal přednášková turné, mj. i v českých zemích. Zemřel v roce 1936 ve Vídni na srdeční embolii.