Přesuneme-li se do Kastilie a Gerony, kabala se stále aktivněji staví do pozice alternativní teologie k racionalistické filosofii. Scholem zastává názor, že geronská škola nebyla nezávislou entitou, ale spíše pokračováním dřívějšího kruhu v Provence, z nějž vyšel /Bahir/.
Kabala v tomto období svého vývoje vychází dle Scholema ze tří hlavních center: z Provence, Kastilie a Gerony. Titul začínají analýzou knihy /Bahir/, díla, jež dle Scholema pochází z mystického okruhu vedeného Jicchakem Slepým v Provence, třebaže se též domnívá, že některé vrstvy tohoto díla mohou mít svůj původ v některých neznámých židovských gnostických skupinách.
Přitom seznamuje čtenáře s různými náboženskými a obecně historickými faktory působícími v době, kdy kabala usilovala o svou krystalizaci. V knize autor sleduje především gnostické a novoplatónské vlivy na raně kabalistické myslitele.
Popisuje rozličné proudy, které dokážeme rozlišit u nejstarších kabalistů, počínaje prvním nástupem kabaly v knize /Bahir/ zhruba v polovině 13. století.
Gershom Scholem (1897-1982), jeden z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století, v tomto svém stěžejním díle podrobně analyzuje původ a raná stadia vývoje kabaly, což je bezesporu jednou z nejobtížnějších a nejdůležitějších otázek náboženských dějin judaismu.