Před necelými 50 000 lety lidstvo nemělo umění, náboženství, žádný složitý symbolismus, žádné inovativní myšlení. Pak nastala náhle dramatická a elektrizující změna, kterou vědci označují za „největší záhadu v dějinách lidstva“, a všechny dovednosti a vlastnosti, kterých si na sobě nejvíce ceníme, se objevily v plné formě, jako by nám je propůjčily nějaké skryté síly.Graham Hancock v Hledání nadpřirozena studuje tento okamžik „před a potom“ a snaží se objevit pravdu o vlivech, které utvářely mysl moderních lidí.Jeho pátrání ho přiměje, aby se vydal na dobrodružnou a hledačskou cestu, jež ho zavede do jeskyní prehistorické Francie, Španělska a Itálie, vyzdobených úžasnými malbami, i do dalekých skalních obydlí v horách jižní Afriky, kde nalézá mimořádnou pokladnici umění doby kamenné.Odkrývá stopy, kvůli nimž cestuje do hlubin amazonského deštného pralesa, aby zde s indiánskými šamany, jejichž malby obsahují obrazy „nadpřirozených bytostí“, jež mají stejnou podobu jako napůl lidské napůl zvířecí bytosti vyobrazené v prehistorických jeskyních a skalních úkrytech, požil silný rostlinný halucinogen ayahuasca. A v laboratoři na Západě experimentuje s halucinogeny, které vyvolávají vidiny, v nichž vystupují identická stvoření. Vědci zabývající se studiem hraničních stavů našeho vědomí nyní začínají zvažovat možnost, že tyto halucinace mohou znamenat skutečné vnímání dalších „rozměrů“.