Kontroverzní dílko připisované Vítězslavu Nezvalovi.
To není rouhačství, můj milý, neboť celibát kněží si nevymyslel Bůh, ale lidé."
"Bůh, toť láska. Kunda je jejím oltářem.
Sám uvážlivě dodává:
Zkušený kazatel rozvážně vnímá milostnou touhu a konání jako pradávnou a člověku zcela přirozenou žádostivost.
Přesto se nejedná o francouzskou nápodobu kámasútry, jak by se mohlo zdát.
Abbé líčí základní milostné polohy, ale i romanticky a s básnickým zanícením doporučuje další erotické praktiky.
jak obstát jako neodolatelný muž a náruživý milovník ve světě tělesné smyslnosti a ženské náruče.
a proto mu strýcovy otevřené, poeticky opsané, ale i nehledanými slovy vyjádřené rady mají být návodem i poučením,
Ten je ve věcech lásky dosud nezkušeným,
Abbé Appliqué chce své "bohaté zkušenosti" ze zpovědnice předat svému mladému synovci.
Kniha je stylizována do formy dopisu z první poloviny 19. století.