Židovské pseudepigrafy, které jsou významným svědectvím o životě a myšlení doby, do níž vstoupilo evangelium, vycházejí nyní v překladu členů Starozákonní překladatelské komise České biblické společnosti ve druhém vydání.
Dalším charakteristickým rysem této literatury je její apokalyptické zaměření na zlom věků a na příchod mesiáše.
výjimečně po postavách mimobiblických (knihy Sibylliny, list Aristeův).
Většina židovských pseudepigrafních spisů je pojmenována po známých postavách Starého zákona (kniha Henochova, Závěť Mojžíšova, Závěti patriarchů, Žalmy Šalomounovy apod.),
V jejich názvu se namísto jména skutečného autora nejčastěji objevuje jméno významné a okruhu čtenářů známé nežijící osobnosti.
nebo též "apokryfy" jsou literární památky, které vznikly ve staletích mezi Starým a Novým zákonem, některé dokonce zároveň s evangelii.
(z řec. pseudés = "nepravý, falešný", epigrafé = "nápis, název")
Židovské pseudepigrafy
Závěti patriarchů, Sibylliny věštby a Žalmy Šalomounovy
,