Budou to i zahrady zcela soudobé, moderní - někdy módní - k užitku pro veškerenstvo publika, pro poučení, odpočinek i meditaci. Nebudou to tedy zahrady francouzské, ale zahrady ve Francii."
Nad Loirou, od Paříže po Provence, z Bretaně do Normandie. Nebudou to jen zahrady, jak si je, francouzské, ve francouzském stylu představujeme - s alejemi, těmi květinovými výšivkami u zámků nebo hradů (zobrazené u nás třeba v Jaroměřicích nebo na Dobříši).
Od zahrad králů přes zahrady zelinářů, cibulářů, botaniků či dendrologů až po ty nejbarevnější a nejvoňavější, uměním oplývající.
Těmito zahradami si Vás, milí čtenáři, dovolím provést. Samozřejmě že ne všemi těmi stovkami zelených oáz umění, monumentů a intimit, jimiž Gallové oplývají.
Někdy sestříhané a učesané s vůní a mejkapem, tu rozevláté, snivé, svůdné, ale nepodbízivé.
Vždy ale vyzdvihující osobnost, šarm a půvab. Jsou osobité, vždy trochu jiné, protože francouzské.
"Francouzské zahrady jsou jako šátky francouzských žen. Tu dopředu, dokola, se sukem, přes rameno nebo jako vlající girlanda.
Přijměte pozvání autora, prof. I. Otruby, k četbě knihy:
Kniha významného zahradního architekta představuje téměř šedesát zahrad ve Francii.