Hakl zůstává věrný žánrové nezařaditelnosti. Poprvé se však v jeho próze objevuje aktivní prvek - čin jako jediné možné řešení.
V ději se mísí útržky z historie německé RAF s letargickou českou realitou, milostná zápletka s vůlí aspoň jednou udělat něco, co by postihlo pravého viníka. Zprvu ležérně, leč se smyslem pro detail líčený děj postupně získává na napětí, až vyvrcholí akcí. Sice tak trochu nechtěnou, českou, rozpačitou, nicméně vraždou.
Jak je u autora obvyklé, nejde o přímočarý příběh.
Z nezávazně odlehčené konverzace vznikne položertem plán, jak se proti státní zvůli bránit. Jeden z trojice se však rozhodne plán dotáhnout.
Kamarádi se sejdou, aby podpořili postiženého.
Z tíživé atmosféry se vrací zpátky do Prahy, aby zjistil, že jednomu z trojice zabavilo kvůli banální pohledávce exekutorské komando dům a ještě k tomu mu jen tak pro zábavu vyděsili ženu natolik, že skončila v psychiatrické léčebně.
Na cestu si bere jako četbu do letadla knihu o německé teroristické skupině RAF.
Jeden z nich - vypravěč - se ocitá v Oslu těsně po tragické střelbě na ostrově.
Hlavní postavy románu jsou tři kamarádi.
Zaměstnavateli, manželce, milence, rodičům a zejména sama sobě
Všichni vycházejí z generace, která se v pubertě snad kvůli právě končící totalitě dostatečně "nevyblbla" a teď se necítí povinna nikomu ničím.
Třetí je rozhněvaný mladý muž poznamenaný smrtí se vztahem k drogovým experimentům.
Ne z radosti, hravosti nebo ve snaze se někam zařadit a od něčeho distancovat, spíš v touze dát křečovitě najevo lidem, že jeho mysl je stále mladá.
Druhý si každý den barví bradku na jiný odstín.
Jeden je spisovatel, který stárne a nechce si nic začínat s optimismem, důvěrou, závazky.
Kniha má tři hrdiny.
Haklovi hrdinové sice touží mít život ve svých rukou, místo skutečné akce si však jen každý den barví bradky a odmítají závazky. (...)
Novela je jednou z nejlepších knih o současných mužích.
Hakl skvěle vystihl svět mužů plýtvajících životem