Všechno o světě kolem nás se dozvídáme prostřednictvím smyslů. A zdaleka k tomu nevyužíváme jen známou pětici tvořenou zrakem, sluchem, chutí, hmatem a čichem. Někteří nevidomí lidé se orientují podle odražených zvuků podobně jako netopýři a je možné, že máme i vnitřní kompas. Zvířatům ovšem nabízejí jejich smysly takové vnímání světa, jaké si jen stěží dokážeme představit. Některé ryby vedou rozhovory prostřednictvím elektrických výbojů, zpěvní ptáci slyší blížící se bouři s několikadenním předstihem, želvy dovedou hmatat i přes tvrdý krunýř a sépie registrují pestré barvy, i když jsou barvoslepé. Při detailnějším pohledu je svět lidských a zvířecích smyslů plný podobných překvapení. Jaroslav Petr shromáždil neuvěřitelné množství různých anomálií, kuriozit a zvířecích přeborníků a jejich prostřednictvím nás zavádí do říše zvířecích smyslových vymožeností, nad kterými často zůstává rozum stát. Zároveň ale také upozorňuje na úskalí, která zvířatům, jejichž smysly se utvářely a evolučně cizelovaly po tisíciletí, způsobují násilné zásahy do přírody, ať již jde o světelné znečištění, ruch velkoměst či ohlušené velryby následkem lodní dopravy a sonarů pročesávajících mořské hlubiny.

Jaroslav Petr (* 1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, kde se zabývá biologií reprodukce. Vyučuje biotechnologie na České zemědělské univerzitě v Praze a na přírodovědeckých fakultách Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Jihočeské univerzity. Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem a Lidovými novinami, přispívá do časopisů a internetových serverů věnovaných popularizaci vědy a vydal dvě příručky Klonování. Hrozba, nebo naděje? (2003) a Když jdou ryby rybařit (2010).