Pozoruhodné knihy - internetové knihkupectví
KNIHY PRO VÁS SHÁNÍME, VYKUPUJEME A ZASÍLÁME KAMKOLIV

Přihlášení - Registrace

Pozoruhodné knihy Dárkové předměty Obchodní podmínky Kontakt


Tisíc a jedna noc (3. svazek)

Tisíc a jedna noc (3. svazek)
John Gray Ph. D.
Rok vydání:2011
Vydavatelství:Odeon
Stran:392
Skladem:poslední kusy
Kategorie:Beletrie, matematika, různé
Historie, filozofie
Náboženství a mytologie
Kód:A00017
Podobné knihy:Dílo William Shakespeare doplněné vydání (v kazetě)
Treblinka slovo jako z dětské říkanky
O copatých mniších, šibalech a nevěrných manželkách - příběhy ze staré Indie
Jméno růže


Sleva 12% - z ceny 990,00 Kč s DPH
Nová cena 871,00 Kč s 10% DPH


kusů

Každý díl je doplněn ilustracemi jiného výtvarníka.
Od vydání prvního překladu do evropského jazyka uplynulo již 300 let!
Text je často prokládán básněmi, jejichž překlad rovněž zasluhuje pozornost čtenáře. Felix Tauer je převádí pochopitelně přízvučným veršem, na rozdíl od časoměrného verše arabského, ale zachovává charakteristický rým arabské kasídy, v níž se rýmuje začáteční první i druhé půlverší a v témže rýmu průběžně každé druhé půlverší celé básně.
Pořídil jej a opatřil rozsáhlým, vědecky cenným komentářem a podrobným, zasvěceným doslovem profesor Felix Tauer. Překlad usiluje o maximální možnou věrnost arabské předloze, přihlíží k stylistickým zvláštnostem arabského textu, mj. ve všech jeho částech psaných rýmovanou prózou.
Český čtenář má k dispozici úplný překlad zmíněného Macnaghtenova kalkatského vydání (1839-1842) s přihlédnutím k tisku vydanému v káhirském Búláku.
Kniha Tisíce a jedné noci patří bezesporu k živým dílům minulosti a jako takové bude i nadále okouzlovat čtenáře svou nedostižnou fabulační invencí a skýtat mu i mnoho zajímavých poznatků o islámských reáliích středověkého arabského Východu.
Kniha Tisíce a jedné noci nese jako celek pečeť islámského prostředí, v němž se utvářela. Na druhé straně však s udivující otevřeností, lidovou jadrností a bez jakékoli prudérie nebo falešného moralizátorství představuje své hrdiny s jejich dobrými i špatnými vlastnostmi, neváhá líčit často choulostivé situace, frivolní erotiku a je daleka pokryteckého mentorování. Zná život v celé jeho šíři a rozmanitosti a bere jej takový, jaký je.
Zvláště v egyptských příbězích zaznívají i sociálně kritické tóny odsuzující nebo zesměšňující praktiky policejních úředníků, soudců a jiných představitelů státní moci.
Hojně jsou zastoupeny realistické příběhy z Bagdádu a Káhiry. Odrážejí pestré prostředí těchto i dalších měst na území chalífátu, sociální složení, mravy a mentalitu jejich obyvatel.
Vedle fiktivních postav v ní jednají i postavy historické a nejednou v ní zaznívají ve zkrácené historické perspektivě ohlasy historických událostí z různých období v časovém rozpětí i několika století.
V této souvislosti stojí za zmínku, že Kniha Tisíce a jedné noci, podobně jako i jiná díla tohoto typu, svérázným způsobem zrcadlí historickou paměť lidu.
Bagdádskou (iráckou) vrstvu charakterizuje mnoho novelistických příběhů z městského prostředí, reálně odrážejících život bagdádských společenských vrstev (kupců, řemeslníků, rybářů, vojáků, soudců aj.) i chalífova. Egyptské náměty mají povýtce lidový ráz. Hýří humornými, groteskními, satirickými a anekdotickými příběhy, jejichž hrdiny jsou prohnaní taškáři, šibalové a podvodníci, a nešetří ani ostrou sociální kritikou vůči představitelům státní moci. V mozaikovité sbírce, jakou je Tisíc a jedna noc, nemohl zůstat bez povšimnutí ani folklorní epický odkaz předislámské Arábie.
Obsahuje náměty a látky indické, perské, irácké, egyptské, syrské, staroarabské (předislámské) a židovské. Uvažuje se i o vlivech řeckých a byzantských. Indické i perské náměty vynikají bohatou představivostí, pohádkovou fantastikou a logickou kompoziční výstavbou.
Tisíc a jedna noc je sbírka neobyčejně rozmanitá a různorodá, jak původem svých nesčetných příběhů, tak i obsahově a žánrově. Všechny země, jimiž po staletí vedla její pouť, v ní zanechaly svůj svébytný vklad.
K nejúplnějším a nejspolehlivějším patří kalkatské vydání z let 1839-1842, které pořídil W. H. Macnaghten.
Její znění bylo při každé reprodukci obměňováno, doplňováno nebo zkracováno, a proto pozdější texty představují různé verze a varianty spočívající na rukopisech nestejné hodnoty a spolehlivosti.
Sbírka Tisíce a jedné noci nebyla - a ani nemohla být - fixována v závazně "kanonizované" podobě. Stejně jako jiná díla arabské lidové literatury byla zapisována a redigována formou příruček pro vypravěče.
Je třeba mít na zřeteli, že žádný tisk a žádné vydání neobsahuje všechny existující texty a rukopisy.
V Egyptě ještě prošla sbírka dlouhým vývojem, byla v různých fázích písemně fixována, ale znovu ústně tradována a upravována. Tento proces trval patrně až do 18. století. Vznikla tak řada verzí a redakcí různého rozsahu. Některé cykly vyprávění (např. o Sindibádu námořníkovi) asi existovaly původně samostatně a byly připojeny dodatečně, aby se naplnil v názvu stanovený počet "nocí". Později pak různé redakce této sbírky vycházely tiskem.
V Iráku se sbírka velice rozrostla a vedle látek různého původu do sebe pojala mnoho vyprávění typicky bagdádského koloritu. V této rozšířené podobě se v 11. století dostala do Egypta, kde je již kolem roku 1200 zmiňována jako Tisíc a jedna noc. Připojení jedné noci k původnímu počtu se obvykle vysvětluje jako vliv tureckého výrazu bin-bir (tisíc a jeden) sloužícího k označení velkého množství.
V druhé polovině 8. století n. l. byla v Bagdádu přeložena do arabštiny pod názvem Tisíc nocí (Alf laila). Obsahovala necelých dvě stě příběhů, ale byla rozdělena do tisíce "nocí" (vyprávěcích úseků).
Číslovka "tisíc" tehdy mohla také znamenat prostě velký počet.
První známou podobu dostala zřejmě v Íránu za vlády sásánovské dynastie (224-642), kdy byla v pehlevštině (střední perštině) sepsána kniha nazvaná Hazár afsána (Tisíc vyprávění).
Nejstarší vrstvy Knihy Tisíce a jedné noci pocházejí z Indie a Íránu.
Výrazně převažují menší epické žánry, které jsou někdy volně, zpravidla úvodním rámcem, spojené do větších cyklů.
Kniha ve svém celku představuje neobyčejně pestrou směs epických žánrů - pověstí, legend, pohádek, příběhů a vyprávění z reálné historické skutečnosti, bajek, novel, cestopisných cyklů i rozsáhlých románů.
To však zdaleka neodpovídá jejímu neobyčejně bohatému žánrovému fondu. Pohádky jako takové tvoří v Knize Tisíce a jedné noci poměrně malou část, i když je v ní mnoho pohádkových motivů, fantastiky a nadpřirozených jevů a bytostí.
Na Západě se o této sbírce často hovoří a píše jako o pohádkách Tisíce a jedné noci.
Na jejím vzniku a vytváření se po staletí podíleli nesčetní anonymní vypravěči, tradenti, kompilátoři, literáti a redaktoři od Indie a Íránu až po Egypt. Z literárně historického hlediska se řadí k památkám středověké arabské literatury, neboť je psána arabsky a na její podobě mělo rozhodující podíl arabské prostředí.
Monumentální sbírka nazvaná Kniha Tisíce a jedné noci (Kitáb Alf laila wa laila) je právem pokládána za největší dílo fabulačního umění Orientu.
Všech 8 svazků vychází do konce roku 2011.
Milovníci umění a krásných knih mají nyní jedinečnou příležitost obohatit svoji knihovnu o toto kompletní luxusní vydání světově proslulého díla.
----------------------------------
Ve třetím díle se nacházejí i anekdotická vyprávění o velkorysých, šlechetných a štědrých lidech a také Příběh poklizeče z jatek se ženou jednoho z velmožů, jehož cílem je především pobavit. Naivní poklizeč vypráví svůj příběh v Mekce hlavnímu emírovi výroční pouti, kterého to líčení ohromí stejně, jako dodnes ohromuje čtenáře.
Vypravování o ‘Alá‘addínovi Abu-š-Šámát začíná neuvěřitelnou epizodkou o vyléčení mužské neplodnosti. Na svět přichází ‘Alá‘addín, budoucí hlavní hrdina tohoto dobrodružného příběhu. Miluje krásnou Zubaidu a všechno by dobře dopadlo, kdyby do děje nevstoupil Ahmad Kamákim, slavný Zloděj z Bagdádu. Ukradne chalífovi prsten, meč, roucho a svítilnu a podstrčí to do ‘Alá‘addínova domu, aby na něj padlo podezření. ‘Alá‘addín uprchne před popravou z Bagdádu a žije jako uprchlík dlouhá léta v cizině, dokud jeho syn Aslán neodhalí jeho nevinu. Vyprávání zcela volně přechází z prostředí každodenní skutečnosti do světa neuvěřitelných dobrodružství a poté na chalífův dvůr, pohádkové místo krásnějšího života v přepychu. Ve Vypravování o Abú Muhammadovi Lenochovi není zpočátku nic tajemného ani nepochopitelného. Abú Muhammad je líný chudý mladík, kterého živí jeho stejně chudobná matka. To se však změní, když mu kupec Abu-l-Muzaffar přiveze z Číny zázračného opičáka. Opičák učiní z toho hrdiny bohatého člověka, ale až po mnoha útrapách. Ukradne mu totiž manželku a Abú Muhammad si ji musí jít najít.
Vypravování o ‘Alím ibn Bakkár a Šamsannaháře je příběhem nenaplněné lásky dvou nešťastných milenců. ‘Alí a jeho milá jsou mučedníky lásky. Čtenáře překvapí jejich mravní čistota a odhodlání zemřít za upřímné city, což do vyprávění vnáší vážný, téměř přísný tón. Jde o jeden z mála tragických příběhů, které sbírka Tisíce a jedné noci obsahuje. Aristokratický svět chalífových paláců se neuzavřel pouze před zamilovaným ‘Alím ibn Bakkár, ale také před nepravým chalífou, bohatým kupcem, jehož láskou pohrdla krásná sestra chalífova dvořana Dža‘fara Barmakovce ve Vypravování o chalífovi Hárúnu ar-Rašídovi a druhém chalífovi. Rozvrácený vztah dvou mladých lidí dá do pořádku sám chalífa Hárún ar-Rašíd, dobrotivý a chápavý vládce. Téměř románový rozměr má ve třetím díle Vypravování o Kamarazzamánovi, jeho manželkách Budúře a Hajatannufúse a jeho synech al-Amdžadovi a al-As‘adovi: vyprávění se skládá z několika příběhů, do nichž zasáhnou i nadpřirozené bytosti. Rozmarní a nezodpovědní duchové totiž vzbudili vášnivou lásku ve dvou mladých lidech, ale poté je zanechali osudu a o o následky svého počínání se už nezajímali.
Třetí díl Tisíce a jedné noci začíná příběhy o zvířatech a člověku. Člověk je zlý, říkají si zvířata, a proto musíme být opatrná a mazaná. Jejich počínání často pomíjí obecně uznávané zásady morálky a je čistě pragmatické: Dobré je to, co je dobré pro nás, myslí si zvířata. V této sérii vyprávění vystupují nejrůznější zástupci zvířecí říše: četní ptáci, ale také vlk, liška, myš, opice či želva.
Ojedinělé dílo vzbuzuje dodnes pozornost bohatstvím a důmyslností příběhů, exotickým koloritem, vtipem a vykreslením nevšedního prostředí a pozoruhodnou pestrostí námětů i stylů.
V 18. století se díky překladům začali se sbírkou seznamovat i západní čtenáři.
Slavný soubor orientálních vyprávění se po staletí rozšiřoval, na jeho vzniku a vytváření se podíleli nesčetní anonymní vypravěči, tradenti, kompilátoři, literáti a redaktoři od Indie a Íránu až po Egypt.
Monumentální sbírka nazvaná Kniha Tisíce a jedné noci je pokládána za největší dílo fabulačního umění Orientu.
Sto čtyřicátá šestá až tři sta osmá noc

Přidat k oblíbeným odkazům Doporučit příteli Tisk informací Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku Sdílet na Google+