A pak tu je ještě podobně jako u trojdílné knihy Mistra Čuanga sbírka výroků a aforismů, která obě knihy doplnila na magický počet jednaosmdesáti kapitol.
Druhý autor je o něco mladší a nejspíš by mohl být rádcem některého čínského velmože. Jeho odkazem je druhá část knihy, která se týká zejména vládnutí.
První autor byl skrytý učenec a filozof a jeho odkaz je zachycen v první části knihy pojednávající o povaze Taa.
Její autorství je připisováno legendárnímu Starému Mistrovi Lao-c´, ale podle posledních archeologických objevů se zdá, že hlavní autoři mohli být dva a sbírka byla následně ještě doplněna jejich žáky.
Základ Knihy o Tau a Síle byl položen snad ještě v dobách Konfuciových před pětadvaceti stoletími, ale písemně byla v kanonické verzi zaznamenána teprve před osmnácti stoletími.
Je silné, archaické a podivné. Každá kapitola knihy je doprovázena stručným komentářem literáta Wang-Piho ze 3. století po Kristu.
Tento překlad se vrací ke starému, syrovému Tau.
Nález má stejný význam, jako měly kumránské svitky pro biblická studia.
ale ke skutečné senzaci došlo před několika lety, kdy v jiné hrobce Kuotien byl vykopán text Taa někdy z roku 350 před Kristem.
V roce 1973 byly v hrobce Ma-wang-tuej odkryty na hedvábných svitcích nejstarší známé texty knihy,
Kniha Tao te-ťing představuje jednu ze základních knih světa a hlavní zdroj čínského malířství a poezie.