Vydejte se s námi, i když už máte hodinky digitální.
To už jsme byli na moravsko-českém pomezí a odtud byl jen krůček k lidským sídlům s českým přívlastkem na Moravě a ve Slezsku.
Začali jsme na severu Čech a přes severozápadní a jihozápadní Čechy jsme dorazili do Čech jižních a středních a potom na severovýchod a východ Čech.
Chceme vás provést těmito místy; jako jedno z řešení jsme k tomu zvolili cestu "proti chodu hodinových ručiček".
K tomu si přidejte ještě všechny ty "české" paralely, připomínající našincům rozmanitou cizinu (České Švýcarsko, Česká Kanada, Česká Sibiř aj.).
Poválečný vývoj pak vedl i k úplnému zániku nejen jmen, ale celých obcí (České Nové Domky, Böhmisch Neuhäusl).
Mnoho obcí, jako Česká Kamenice, si jméno ponechalo dodnes, jiné jen ztratily přívlastek Český, Česká nebo České (např. Český Beranov).
Tak vznikly i "hraniční Böhmischdorfy" či podobné názvy, rozlišující přívlastkem příslušnost tu k německému (moravskému...), tu k českému živlu.
Na všech styčných místech nebyly takové hranice neprodyšné, nevedly tudy jen pašerácké či legální obchodní stezky; i změnou vlád a vlastníků se co chvíli samy hranice měnily a vlnily.
Navíc středem vlastního území vedla ještě zemská hranice mezi Čechami a Moravou, Českým královstvím a Moravským markrabstvím, a byly tu "jazykové ostrovy".
Na jihu, západě a severu to byly kontakty s živlem německým, na severovýchodě s polským.
ikdy nebyly izolovaným ostrovem, refugiem bez jakýchkoliv kontaktů s nejbližším okolím.
České historické země, Čechy, Morava a Slezsko, území dnešní České republiky uprostřed Evropy, n