Jason A. Butler vykresluje charakteristický styl archetypové psychoterapie, poukazuje na její specifika, různorodý způsob práce se sny a fantazijními obrazy, snaží se popsat jedinečný příspěvek, který archetypová psychologie přináší terapeutické praxi. Tvůrce a hlavní mluvčí archetypové psychologie James Hillman (1926–2011) byl plodný a nadaný spisovatel a pravděpodobně nejvlivnější jungovský teoretik po Jungovi. Na rozdíl od Jungovy analytické psychologie a Freudovy psychoanalýzy, které Hillman vytrvale kritizoval, zpochybňoval a revidoval, archetypová psychologie necílí pouze na individuálního člověka, ale důsledně se věnuje širší kultuře, dějinám a množství archetypických forem. Archetypová psychoterapie se vyznačuje tím, že ke každému psychickému obrazu přistupuje jako k naprosto autonomnímu fenoménu. Snaží se uchovat složitost a množství významů obrazu, věnuje mu pozornost, diferencuje jeho konkrétní rysy a objasňuje jeho kontext, náladu a aranžmá. Zvláštní pozornost věnuje používání jazyka, který oživuje poetický základ mysli – objevuje obrazy skryté ve slovech, pocitech a událostech. Pokud obraz interpretuje, potom vždy s ohledem na relativitu interpretace. Jediný význam nahrazuje množstvím analogických vztahů mezi obrazem a bdělým životem. Důraz kladený na adaptaci a jáský vývoj je nahrazen kultivací imaginálního já – relativizovaného mnoha centry psýché, ochotného zemřít mnoha podobami smrti.