Jakýkoliv projev čehokoliv, života a všeho, co s ním souvisí, zrodu, umírání, zkrátka všeho. V Jednotě je obsaženo vše včetně jakéhokoliv projevu (vždyť Bůh je tvůrcem všeho, tedy i tohoto) a zároveň zde nedochází k žádnému pohybu, projevu. Proto říkám všeho projeveného, kde nedochází k projevu."
I život sám, i veškeré jeho formy jsou milostí. Vše, co je, co existuje, vše stvořené i dosud nestvořené, vše, co se děje, ať už to chápeme jako milost či nikoli, je jakousi dynamickou složkou absolutna, vesmíru, prostě bytí.
Ale můžeme, pokud chceme, konání Boží, bytí, dění atd. chápat jako milost.
Můžeme jej nazvat konání Boží, dění, bytí... A bude to jistě výstižnější.
Vážení přátelé, nemusíme říkat veškerému konání milost, pokud nechceme.
Vzdát se zcela sebe a odevzdat se Bohu.
Proto je dobré se smířit. Naprosto a úplně. Zcela se do vůle Boží odevzdat.
"...projevy všemohoucího Boha, ať se nám zrovna líbí nebo nelíbí, jsou vpravdě milostí, neboť všechno, co se děje, děje se, že to tak má být, a je to nanejvýš spravedlivé. I když třeba zažíváme utrpení. To si zasloužíme (i když to jistě nikdo nikomu nepřeje), tak jako vše. Vše, co se nám děje a jak se nám děje, si zasloužíme a je to milost. Při zažívaném utrpení se nám umenšuje ego a sami poněkud zpokorníme. Znamená to pro nás velikou šanci.
Ukázka:
Témata: milost, spravedlnost, utrpení, vděk a chvála, vnitřní krása a radost duše.
Pokračovatel tradice svých rodičů, Míly a Eduarda Tomášových, ve své zatím první knize nezapře klady svých předchůdců - živou, ryzí zkušenost Pravdy a schopnost předávat ji čtenářům strhujícím, inspirujícím způsobem.
Hluboký život a vnoření se do věčného, všudypřítomného bytí jako lidská potřeba; pokora, laskavost a opravdovost jako životní styl, takový je obsah poselství, které Miloš Tomáš s naléhavostí sobě vlastní předkládá čtenáři v tomto souboru esejisticky laděných promluv.