6 Hudba jako transpersonální zkušenost
5 Hudba jako estetická zkušenost
4 Hudba jako kolektivní zkušenost
3 Hudba jako subjektivní zkušenost
2 Hudba jako univerzální forma energie
1 Hudba jako objektivní zkušenost
Přeložil a upravil Jiří Kantor (podle Bruscii, 1998)
Příloha J: Dynamické modely hudební zkušenosti (Bruscia)
Přeložil Jiří Kantor, Jana Weber (podle původního dokumentu Evropské muzikoterapeutické konfederace, 2007)
Příloha I: Etický kodex Evropské muzikoterapeutické konfederace
Přeložil a upravil Jiří Kantor (podle Hanser, 1987)
Příloha H: Terapeutická jednotka v náhledové muzikoterapii (Hanser)
Přeložil Jiří Kantor (podle Ruony, 2005)
Příloha G: Nestrukturované vstupní ohodnocení (Ruona)
Jiří Kantor
Příloha F: Dotazník - hudební zázemí, dovednosti a preference
Tomáš Procházka
Příloha E: Vývoj přístupu k nemoci v čase a kontext vzniku celostního přístupu
7. způsob: hudba a skupinové aktivity
6. způsob: hudba a biofeedback
5. způsob: hudba a stimulace
4. způsob: hudba pro vývojové a edukační záměry
3. způsob: hudba a poradenství
2. způsob: aktivní zapojení při hudbě
1. způsob: poslech hudby
Přeložil a upravil Jiří Kantor (podle Standley, in Saperston, West, Wigram, 2000)
Příloha D: Způsoby muzikoterapeutické intervence v medicíně (Standley)
Přeložil a upravil Jiří Kantor (podle McWilliam in Kern, 2004)
Příloha C: Modely muzikoterapie v inkluzivních edukačních programech (McWilliam)
Upravil Jiří Kantor (podle Frütel, 2005)
Příloha B: Způsoby práce v muzikoterapii (Smeijsters)
2 Oblasti muzikoterapeutické praxe
1 Úrovně muzikoterapeutické praxe
Přeložil a upravil Jiří Kantor (podle Bruscii, 1998)
Příloha A: Klasifikace muzikoterapie (Bruscia)
Přílohy
Závěr
14.7 Muzikoterapeutický výzkum v České republice
14.6 Specializovaná pracoviště a zdroje výzkumů
14.5 Metaanalýza
14.4 Ukázky kvantitativních a kvalitativních výzkumů
14.3 Rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem
14.2 Kvalitativní výzkum
14.1 Kvantitativní výzkum
Jiří Kantor
14. Muzikoterapeutický výzkum
13.2.20 Vývojová muzikoterapie (Wood)
13.2.19 Volná improvizace (Alvin)
13.2.18 Vokální psychoterapie (Austin)
13.2.17 Vibroakustická terapie (Skille)
13.2.16 Tomatisův poslechový program
13.2.15 Řízená imaginace a hudba (Bonny)
13.2.14 Orffova muzikoterapie
13.2.13 Metoda kontinuálního uvědomění (Boxill)
13.2.12 Metoda dobrého startu
13.2.11 Metodicko-intonační terapie
13.2.10 Kreativní muzkoterapie (Nordoff & Robbins)
13.2.9 Improvizační muzikoterapie dospělých (Langdon)
13.2.8 Hudební integrativní neuroterapie (Graur)
13.2.7 FMT-metoda (Hjelm)
13.2.6 Experimentálně-improvizační terapie (Bruscia)
13.2.5 Asthma Music (Tateno & Suzuki)
13.2.4 Antroposofická muzikoterapie
13.2.3 Analytická muzikoterapie (Priestley)
13.2.2 Aktivní a receptivní muzikoterapie (Schwabe)
13.2.1 Akcelerované učení
13.2 Charakteristika muzikoterapeutických modelů
13.1.2 Muzikoterapie nekreativní
13.1.1 Muzikoterapie kreativní
13.1 Kreativní a nekreativní muzikoterapeutické modely
Jiří Kantor, Matěj Lipský, Jana Weber, Katarína Grochalová
13. Muzikoterapeutické modely
12.4 Poslech hudby
12.3 Kompozice hudby
12.2.3 Hudební produkce
12.2.2 Instrumentální interpretace
12.2.1 Vokální interpretace
12.2 Hudební interpretace
12.1.1 Klasifikace improvizačních technik
12.1 Hudební improvizace
Jiří Kantor, Jana Weber
12. Metody a techniky muzikoterapie
11.5.2 Indikace muzikoterapie
11.5.1 Vznik specifických potřeb
11.5 Zvláštnosti muzikoterapie z hlediska specifických potřeb
11.4 Sociokulturní faktory
11.3.3 Klient z pohledu rehabilitační muzikoterapie
11.3.2 Klient z pohledu vývojové muzikoterapie
11.3.1 Muzikoterapie a vývoj jedince
11.3 Specifika muzikoterapie z hlediska věku
11.2.2 Terapeutický vztah
11.2.1 Vnitřní zdroje klienta v terapii
11.2 Terapeutická změna - nehudební faktory
11.1 Definice zdraví
Jiří Kantor
11. Klient
10.2 Osobnosti muzikoterapie v zahraničí
10.1.2 Osobnostní kompetence a etika
10.1.1 Odborné kompetence
10.1 Profesionální požadavky na muzikoterapeuta
Jiří Kantor, Katarína Grochalová
10. Muzikoterapeut
9.4.3 Hudební nástroje
9.4.2 Hlas
9.4.1 Hra na tělo
9.4 Hudební prostředky muzikoterapeutických technik
9.3.6 Hudba a spirituální zkušenosti
9.3.5 Hudba jako prostředek komunikace
9.3.4 Hudba jako metafora
9.3.3 Hudba a struktura
9.3.2 Hudba a fyziologické procesy
9.3.1 Způsoby a funkce slyšení
9.3 Teorie terapeutického působení hudby
9.2.7 Harmonie
9.2.6 Melodie
9.2.5 Rytmus
9.2.4 Délka tónů a tempo
9.2.3 Výška tónů
9.2.2 Síla zvuku
9.2.1 Barva zvuku
9.2 Tón a hudební výrazové prostředky
9.1.2 Výběr hudby pro terapii
9.1.1 Úrovně hudební zkušenosti
9.1 Vymezení základní terminologie
Jiří Kantor
9. Hudba
8.3.2 Ukončení terapie
8.3.1 Závěrečná zpráva
8.3 Evaluace terapie
8.2.5 Muzikoterapeutická místnost a její vybavení
8.2.4 Struktura muzikoterapeutické jednotky
8.2.3 Vedení dokumentace
8.2.2.3 Komunitní terapie
8.2.2.2 Skupinová terapie
8.2.2.1 Individuální terapie
8.2.2 Formy muzikoterapie
8.2.1.3 Intervence podpůrná a rekonstrukční
8.2.1.2 Kauzální a symptomatická intervence
8.2.1.1 Direktivní a nedirektivní intervence
8.2.1 Některé způsoby vedení terapie
8.2 Realizace terapeutického programu
8.1.3.4 Muzikoterapeutický plán
8.1.3.3 Upřesnění terapeutických cílů
8.1.3.2 Výběr muzikoterapeutických strategií
8.1.3.1 Zabezpečení organizačních podmínek
8.1.3 Plánování muzikoterapie
8.1.2.2 Charakteristika vstupní diagnostiky
8.1.2.1 Některé přístupy k diagnostice
8.1.2 Vstupní diagnostika
8.1.1.2 Zaměření muzikoterapie vzhledem k potřebám klienta
8.1.1.1 Indikace a kontraindikace
8.1.1 Doporučení do muzikoterapie
8.1 Příprava muzikoterapeutického programu
Jiří Kantor, Matěj Lipský, Jana Weber
8. Struktura muzikoterapie
7.2.18 Velká Británie
7.2.17 Švýcarsko
7.2.16 Švédsko
7.2.15 Španělsko
7.2.14 Spojené státy americké
7.2.13 Rakousko
7.2.12 Norsko
7.2.11 Německo
7.2.10 Kanada
7.2.9 Itálie
7.2.8 Holandsko
7.2.7 Francie
7.2.6 Finsko
7.2.5 Dánsko
7.2.4 Česká republika
7.2.3 Belgie
7.2.2 Austrálie
7.2.1 Argentina
7.2 Charakteristika muzikoterapie v některých zemích
7.1.3 Evropská asociace studentů muzikoterapie
7.1.2 Evropská muzikoterapeutická konfederace
7.1.1 Světová federace muzkoterapie
7.1 Mezinárodní muzkoterapeutické asociace a sdružení
Jiří Kantor, Jana Weber
7. Muzikoterapie v některých zemích
6.3.1 Vlastní muzikoterapeutický model
6.3 Uplatnění celostního přístupu v muzikoterapeutické praxi
6.2 Celostní přístup v muzikoterapii v kontextu vývoje současné psychoterapie
6.1.3 Neexpertní přístup
6.1.2 Radikální konstruktivismus
6.1.1 Systemický přístup
6.1 Vývoj přístupu k nemoci v čase a kontext vzniku celostního přístupu
Tomáš Procházka
6. Celostní přístup v muzikoterapii
5.4 Muzikoterapie v jednotlivých oblastech medicínské péče
5.3.2 Psychosociální potřeby
5.3.1 Fyzické potřeby
5.3 Fyzické a psychosociální potřeby
5.2 Postavení muzikoterapie v medicíně
5.1 Počátky a vývojové tendence muzikoterapie v medicíně
Jiří Kantor, Jana Weber
5. Muzikoterapie a medicína
4.4 Muzikoterapie a humanistický přístup
4.3.4 Muzikoterapie a kognitivně-behaviorální přístupy
4.3.3 Muzikoterapie a racionálně-behaviorální terapie
4.3.2 Muzikoterapie a racionálně-emoční terapie
4.3.1 Muzikoterapie a transakční analýza
4.3 Kognitivní a kognitivně-behaviorální přístup v muzikoterapii
4.2 Behaviorální přístup v muzikoterapii
4.1.2 Muzikoterapie analytická
4.1.1 Muzikoterapie psychoanalytická
4.1 Psychodynamický přístup v muzikoterapii
Matěj Lipský
4. Muzikoterapie a psychoterapie
3.3.1 Příklady terapeutických situací
3.3 Muzikoterapeutické modely u osob se specifickými potřebami
3.2 Institucionální zázemí muzikoterapie
3.1 Význam muzikoterapie u osob se specifickými potřebami
Jiří Kantor
3. Muzikoterapie a speciální pedagogika
2.2.4 Dalcroseho Eurytmika
2.2.3 Suzukiho metoda
2.2.2 Kodályho metoda
2.2.1 Orffův Schulwerk
2.2 Hudebně-pedagogické inspirace pro muzikoterapii
2.1 Rozdíly mezi muzikoterapií a hudební pedagogikou
Matěj Lipský, Jiří Kantor
2. Muzikoterapie a hudební pedagogika
1.7 Charakteristika a definice muzikoterapie
1.6 Klasifikace muzikoterapeutických přístupů
1.5 Elementy a vztahy v muzikoterapii
1.4 Muzikoterapie v užším a širším významu
1.3 Povaha muzikoterapie
1.2 Obecná východiska muzikoterapie
1.1 Zařazení a pojem muzikoterapie
Jiří Kantor
1. Vymezení muzikoterapie
Obsah:
Autoři se věnují mimo jiné uplatnění oboru ve speciální pedagogice, hudební pedagogice, v psychoterapii, medicíně. Uvádí přehled muzikoterapeutických postupů v zahraničí, nechybí ani popis významu hudby, popis role psychoterapeuta a klienta, metody a techniky muzikoterapie, muzikoterapeutické modely a výzkum.
Přináší komplexní popis problematiky muzikoterapie v teorii a praxi, pomáhá čtenářům vytvořit si představu o nesčetných možnostech aplikace hudby v terapeutické praxi.
Kniha je věnována především všem zájemcům z řad pomáhajících profesí a studentům příslušných oborů.