Zemřel 1. 2. 1976.
1958 - přestěhování ústavu do Mnichova.
1946 - zřízení Institutu Maxe Plancka pro fyziku v Gbttingen.
1941 - ředitel Institutu fyziky císaře Viléma.
1932 - Nobelova cena za fyziku.
1924/25 -stipendista Rockefelierovy nadace u Nielse Bohra v Kodani. 1927 - řádný profesor na univerzitě v Lipsku.
se narodil 5. 12. 1901 ve WOrzburgu. Studoval fyziku v Mnichově a v Gbttingen.
WERNER HEISENBERG
Rozhovory s těmito význam­ nými fyziky představují krystalizační body v Heisenbergově životě.
Zmatky Mnichovské republiky rad, léta studií, kroužek přátel v mládežnickém hnutí, nebezpečné rozhodování při nástupu nacionálněsocialistického období, válka a nový začátek v ro­ ce 1954 - na tomto pozadí znovu ožívají setkání s Albertem Einsteinem, Maxem Planckem, Arnoldem Sommerfeldem, Nielsem Bohrem, Wolfgangem Paulim, Carlem Friedrichem von Weizsackerem a dalšími.
Vzpomínky W. Heisenberga, nositele Nobelovy ceny, jsou vlastně historií atomové fyziky, kterou sám významným způsobem určoval a je pro něho úzce spjata s filosofickými, náboženskými, uměleckými i politickými problémy.