Franckova kniha představuje důkladný a zasvěcený přehled v čtenářsky atraktivní problematice čarodějnických procesů v českých zemích. Sleduje je v časovém horizontu od prvních historických zmínek až do poloviny 18. století, kdy v důsledku reformní politiky osvícenského absolutismu byla víra v čarodějnice odkázána do oblasti pověr a magické praktiky přestaly být hrdelním zločinem. Dokonalá znalost archivního materiálu umožňuje autorovi nechat mluvit historické prameny jejich neotřelým jazykem. Kniha je uvedena zasvěcenou historickou rešerší PhDr. Petra Kreuze.
Text doplňuje "malá čarodějnická encyklopedie", doprovázejí jej četné soudobé ilustrace.
Dokonalá znalost archivního materiálu umožňuje autorovi nechat mluvit historické prameny jejich neotřelým jazykem. Kniha je uvedena zasvěcenou historickou rešerší PhDr. Petra Kreuze.
Sleduje je v časovém horizontu od prvních historických zmínek až do poloviny 18. století, kdy v důsledku reformní politiky osvícenského absolutismu byla víra v čarodějnice odkázána do oblasti pověr a magické praktiky přestaly být hrdelním zločinem.
Franckova kniha představuje důkladný a zasvěcený přehled v čtenářsky atraktivní problematice čarodějnických procesů v českých zemích.
V úvodní části knihy je podána charakteristika fenoménu čarodějnictví z aspektu právního, ale i kulturně a sociálně historického. Následuje několik desítek příběhů vytěžených ze smolných knih a příbuzných pramenů, jež plasticky zobrazují čarodějnický život ve všech peripetiích.
V 17. století prosluly hysterickým pronásledováním čarodějnic zejména německé země a Slezsko, které bylo tehdy součástí habsburské monarchie.
Z toho důvodu je nalezneme jak ve stavovském šlechtickém zákonodárství, tak v ustanovení městského práva.
Čarodějnictví patřilo mezi delikty proti ideologickým základům státu.