Tato kniha je příběhem o soudobé zkušenosti autorky, jež překonala svou dnešní úroveň vědomí a přivedla na povrch vzpomínky na jiný čas a jiné místo… na život, jenž prožila v dávných dobách Egypta jako kněžka v Řádu Melchizedeků, i o návaznosti tohoto příběhu v její současné inkarnaci.

Dáma Světla pak rozvinula Svitek, (...)"

Bylo zde ještě jedno tajemství, jemuž se musím naučit - řekla mi - předtím, než se mohu stát Mistrem nejvyššího mystéria. Smrt a soud nebyly jedinými mystérii, jež měla být odhalena, když se oko víry stalo Okem pravého vidění. Ještě další tajemství musí být naučeno před tím, než může Melchizedek projít Branou Věčného úsvitu.

Mé projasněné vnímání, ještě oslněné oslepující září Čistého světla a naplněné úctou pociťovanou v blízkosti Bílého rytíře, rozpoznalo skrytou lásku, jež sídlila na trůnu, k němuž jsme se nyní blížili. Já ne jako cizinec, ale jako princezna vracející se k nejvyšší poctě božského dvora. A zde před trůnem, v celé své slávě a záři, stála Královna, jež nemá sobě rovna - čekající... (...)

Jeho silná ruka pevně uchopila mou, aby mne vedla kupředu a vzhůru, ohlédla jsem se zpět na své tělo klidně ležící v sarkofágu - ubohý obal mé bytosti. Mezi mnou a nezřetelným fyzickým tělem dole v sarkofágu byla natažena tenká, stříbřitě fosforeskující nit éterického světla.

"I v tomto okamžiku sladkého opětovného setkání zůstával stále mým Učitelem, mým průvodcem.

Toto bylo Čisté světlo nekonečna a já splynula s jeho srdcem. Náhle jsem už nebyla já. Vypařila jsem se do zářivé mlhy. Vše, co zůstalo, byla má mysl, mé vědomí, mé vědění. A přesto jsem věděla vše. Všechna má intuitivní vnímání pronikla nejvzdálenější kouty kosmu. Můj zrychlený zrak pochopil smysl a měření každého hvězdného zákona. A pak jsem poznala zlatý žár LÁSKY - lásky daleko přesahující pochopení, obklopující a vstřebávající mne do sebe, pozvedávající mne daleko za dosah chápání lidských hloubek - dál a dál. A já se tam vznášela na věčnost v nevysvětlitelné blaženosti... (...)

Náhle jsem si uvědomovala, že to, co kolem mne zářilo, byl skutečný Knut, éterický Chrám světla, přesahující velkou kamennou pyramidu Země. (...)

A pak, jako džin, který unikne z lampy, jsem stoupala jako pára, vznášela jsem se jako mlhavý přízrak prostorem, vznášela jsem se jako pták nad svým nehybným tělem. Lehká jako vzduch, v éterické podobě, jsem poletovala v něžném záření. Odněkud na mne dopadaly paprsky jako pomalé doteky letního svitu. Forma, kterou jsem měla, byla naplněna vznosnou a povznášející silou.

Všechny mé smysly proudily dovnitř, aby se zaměřily na bod světla někde hluboko uvnitř mého vědomí - a mé vědomí vířilo v úzkém, vzhůru směřujícím paprsku neurčitého vědomí proudícího ven a ven a ven... Mé vědomí se vypařovalo, točíce se jako pomalu se pohybující spirála mizícího kouře. Už jsem nebyla schopna cítit, ani vidět, ani slyšet - a přece jsem vše věděla. A tak jsem si byla vědoma, že jsem nepřestala existovat. Byla jsem někde tam, proudila jsem nahoru v bezdechém vakuu.

Jak se chlad s teplem mísily a plížily vzhůru, cítila jsem, jak se vytrácejí všechny mé fyzické smysly a vjemy. Jak ztuhlé, strnulé bylo mé tělo, zcela paralyzované, zatímco se má mysl propadla do prázdnoty. Už jsem neviděla. Thoth a další postavy v malé komoře se rozplynuly. Pronikavý zpěv hlubokých hlasů nejprve sílil a pak klesal do vzdálených tónů jako v daleké mlze. Svou nepopsatelnou esencí se mne zmocnila intenzivní vůně nesoucí se mlhou.

Ale chlad žulového sarkofágu se rozpouštěl v nejjemnějších obláčcích, v zářícím bílém ohni, jenž byl chladný i horký zároveň, v pulzujících polštářích jemného zlatého světla. Cítila jsem životní sílu vycházející z mého těla a proudící vzhůru, ven temenem mé hlavy. S jejím odchodem se všechny mé svaly staly strnulými a těžkými a začaly prochládat. Stoupající chlad se plížil od mých chodidel k obličeji jako vlny ledových proudů. Pak přišlo teplo, které se zaplétalo do zimy jako pomalu klouzající had na sněhu.
"Všemocný a Věčný architekte univerza, do tvého opatrovnictví svěřujeme jejího ducha."
Bylo mi dáno na výběr: zůstat na vyšších duchovních rovinách jako zářící duše, zažívající všechna požehnání a blaženost nebeského života, či opustit tento ráj a vrátit se do fyzického těla, jež spí v transu dole v jeskyni. Pokušení bylo velké! Jak má duše toužila zůstat tam Nahoře. Jak snadné by jen bylo nechat zemřít ono spící já dole Zemi. (...)"
Náhle jsem se rozpomněla na učení, že člověk je složen ze dvou bytostí - Vyššího Já a nižšího já. Vstoupila jsem do Komory znovuzrození a byla mi ukázána pravá podstata mé božské přirozenosti - to světelné Já Vyššího Já, božské vyzařování Já, které, když bylo inkarnováno, bylo jeho pouhým stínem.
"Nyní, při mém pobytu mimo fyzické tělo, se mužské a ženské aspekty spojily a já se stala ve svém vědomí androgenní. Nebesa se otevřela a slyšela jsem příval melodie sfér. Letěla jsem k výšinám ráje na křídlech podobných těm náležijícím božskému jestřábu Horovi. Svou silou stvořitele jsem rozsvěcela hvězdy, jež jsem míjela. Svým otevřeným duchovním zrakem jsem viděla nebeská sídla uvnitř neměnné blaženosti a míru světelné klenby.
Nyní, když jsem tě plně varoval, cítíš stále, že jsi připravena čelit zodpovědnosti osvobození a světla? (...)"
Ale vnitřní cesta zahrnuje velké riziko. Stvoření sídlící na prahu tě mohou přemoci skrze strach či tě mohou přesvědčit, abys opustila svou vybranou cestu a zůstala na své současné úrovni - což je to nejlepší pro ně, aby mohla pokračovat ve své existenci. Jsou pouze myšlenkovými formami, ale mají svou vlastní destruktivní moc.
Musíš sejít dolů do hlubin svého vnitřního já, setkat se s nimi a zvítězit nad nimi. Musíš je přivést do svého vědomého uvědomění a vidět je jako onu část sebe samotné, jež musí být zničena předtím, než můžeš "spatřit Boha". Pouze tehdy, až budou tyto myšlenkové formy zničeny, budeš moci vstoupit do Komory znovuzrození a obnovit se. Pouze tehdy, až je pokoříš, můžeš být plně osvobozena - neboť to jsou otisky tvé nejslabší karmy, myšlenkové formy tvého nižšího bytí. Toto jsou "hrubé kovy" Mystérií.(...)
Ale v hlubinách tvého podvědomí stále žijí myšlenkové vzory, které jsi ještě nezničila a tvé konečné zasvěcení nemůže být uskutečněno, dokud se nesetkáš s těmito myšlenkovými formami, stvořeními, které sis sama vytvořila, tato stvoření sídlící na prahu mezi tímto světem a tím dalším. Mohou být zničena pouze na úrovni jejich vlastní existence v nejhlubších hlubinách tvé duše.
Anubis mi připomněl, že stejně jako zesnulý, až sejdu dolů do hlubin Ohnivého očistce, přijdu do světla nesmrtelnosti - tak jako slunce zapadá a vychází v plné záři nad čekající svět. Mluvil o zkušenostech, které mne čekají, jakmile se poslední paprsek světla skryje před mým zrakem. Musela jsem si pamatovat Slovo Moci, heslo, neboť mě čekalo ještě mnoho zkoušek před tím, než přejdu práh, za nímž je cesta vzestupu. Doutnající pochodeň, již Anubis rozsvítil, vytvářela hrozivé stíny, zatímco mne varoval, že přiblížím-li se k Šachtě, musím být připravena na setkání se záznamem svých minulých skutků - zda jsem ve své snaze o vykonání dobrých skutků během svého života na Zemi uspěla či nikoliv. (...)"
"Pak, prohlížejíc dlouhý průchod, mi Anubis připomněl, že mířím k fialové Arše, která se může stát mou hrobkou - a vskutku dvojitá klenba vstupu do Šachty se jevila jako náhrobní kámen hrobu, symbolizující bod, za nímž se smrtelný zrak zavřel vůči vnějšímu světu a otevřel se mystériím neviditelného světa na druhé straně hrobky. Zírajíc do temného šera, viděla jsem děsivý, hrobu podobný průchod, jenž směřoval prudce dolů do temných hlubin "podzemního světa".
Z knihy:
Kromě spisovatelské činnosti byla Earlyne Chaney též učitelkou a léčitelkou. Její semináře a videokazety o procesu smrti a umírání, o tom, co se odehrává, když přejdete na druhou stranu, byly průkopnickými prezentacemi tohoto fascinujícího tématu.
Další její knihy rozšířené ve světě jsou: Za Zítřkem (Beyond Tomorrow), Odhalení věcí příštích (Revelation of Things to come), Tajemství z Mt. Shasta (Secrets from Mt.Shasta), Kniha nových začátků (Book of Beginning Again) a Kundalini a třetí oko (Kundalini and the Third Eye).
Kniha Vzpomínky, autobiografie mystika je opakovaně vydávána od roku 1974.
je velmi věrohodnou vypravěčkou pravdivých příběhů. Od roku 1951, kdy se podílela na založení Astara (duchovní a vzdělávací neziskové organizace), získala její díla mezinárodní uznání mezi nejlepšími mystickými a metafyzickými spisy.
Earlyne Chaney
Nechť je vaše putování za Světlem provázeno Láskou k Existenci, neboť jen Láska je cestou i jejím cílem ve spatření Pravdy... Temnota je absencí Světla - a tak se nebojte a nechte do sebe proniknout zářivé paprsky, ať vás naplní hlubokým cítěním Života, v němž je vše Jedním... (slovo vydavatele)
Nastal čas, kdy Mystéria vycházejí z úkrytu zapomnění, boří báje a pověry vytvořené nechápajícím a zatemněným vědomím.... Nastává čas, kdy duše a lidstvo spatří Pravdu, jež přichází, aby přinesla Světlo do Života každého z nás a nastolila nový Řád na tomto světě - Řád v souladu s kosmickými zákony...
Slovo může být mocným klíčem k otevření brány v nás... může v nás vyvolat dávné vzpomínky či přesně poukázat na to, před čím se v sobě ve strachu ukrýváme... Pokud se řádkům této knihy otevřete, necháte slova znít a hrát jako mystickou melodii, rozvibrovávající to dávno zapomenuté ve vás, přenese vás do okamžiků pradávných dob, které úzce souvisejí s vaším současným životem... a pochopíte, kým jste a proč jste zde... Melodie těchto slov vám bude osvobozujícím tancem z pout vašich mylných představ, jež vás svazovaly a držely ve stavu otroka vlastních stínů...
Cesta k tomu vedoucí je niterná, čato i bolestná z důvodu odstraňování iluzí vytvořených jak námi, tak i těmi, kteří si nepřejí, abychom poznali Pravdu...
Působení jejich řádků na váš život může být nečekané až zvláštní. Avšak nastává doba změn a odstranění závojů, jež nám zabraňovaly poznat naši skutečnou podstatu a pravdivé směřování - musí nastat nejprve v každé duši, a pak v celém spektru lidstva. Můžeme spatřit pravou tvář sebe samých i tvář Existence...
Okamžik, v němž tato kniha přichází, není zdaleka "náhodou", a každou duši - jež touží uzřít světlo pravdy a poznat niterné tajemství svého vlastního Bytí - povede do oblastí jí dříve zatajených, nepochopených a neznámých...
Touto knihou se odhaluje skrytá tvář dávných věků, poselství zanechané dávnými civilizacemi, poukazující na mystérium Existence...