Jóga velkého symbolu a ostatní nauky k ní příslušející byly ve své domovině vždy přísně střeženy a byly majetkem pouhých několika málo lidí. Tím se dostaly jen k vybraným posluchačům. Proto se jim také říkalo "nauky šeptané do ucha". Byly to tajné nauky. Dav se nikdy nedozvěděl o asparšajóze, a když někdo neoprávněně získal informace o některé z praktik tzv. zakázaných stezek, které sem také patří, byl zašit do pytle z děravé kůže a pozvolna utopen. Bylo to drastické opatření, ale patrně nutné. Vzniklo proto, že rozšiřování takových nauk v sobě chovalo vážné nebezpečí. Jejich přijetí a pochopení totiž bezpodmínečně předpokládá vyspělý a připravený intelekt. Prostý tibetský člověk, vychovaný ve víře v nadpozemské bytosti, bohy, bohyně a démony, by byl těmito pravdami zmaten. Existovalo nebezpečí, že by si je z nepochopení špatně vyložil a že by zamítl víru v to nižší, čemu věřil, aniž by správně přijal to, v co věřit nemohl. Z tohoto důvodu ani sám Buddha neučil asparšajóze veřejně. Nyní tato nauka společně s jinými naukami přichází na Západ a stává se majetkem široké veřejnosti. Jak je to možné? Je to právě nejen možné, ale dokonce i zákonité, pro mentální úroveň západního člověka přirozené. Dr. Eduard Tomáš