Svoboda nečeká někde na konci nekonečných duchovních bloudění, nýbrž je hned na počátku a všem na dosah.
Krishnamurti jako by jen zval ke zvláštnímu rozhovoru mezi přáteli pociťujícími potřebu nahlédnout do povahy našeho světa - do povahy toho, co je.
Jazyk, jímž autor o těchto věcech mluví, je podivuhodně prostý; není to řeč orientálního specialisty na věci mezi nebem a zemí.
Tato vybíravá, nepodpla­ titelná dáma vstoupí jen tam, kde došlo k porozumění povaze naši mysli, k odmítnutí všeho, co z nás dělá lidi "z druhé ruky". Volnost se člověku otvírá jen sebepoznáním.
Krishnamurti dokonce tvrdí, že svobody není možné dosáhnout ani vzpourou, ani zápasem, ba ani úsilím o ni.
Tím slovem však nemyslí nic, co si lze vydobýt nebo přivlastnit.
Tématem, k němuž se autor stále vrací, je lidská svoboda.
Mezi jeho posluchače, přátele i partnery v diskusích pat řili Aldous Huxley, Bertrand Russell, G. B. Shaw, David Bohm, Rupert Sheldrake - spisovatelé, vědci, výtvarníci, hlavy států i cír­ kevní představitelé, zájemci ze všech končin světa.
Kdo se však s hovory tohoto v Indii narozeného světoobčana setkal, býval hluboce zasažen podmanivou atmosférou jeho rozprav, které k sobě přitahovaly tisícovky lidí, neznámých i slavných.
Více než půl století cestoval J. Krishnamurti (1895-1986) z jednoho kontinentu na druhý a při svých konferencích, přednáškách a rozho­ vorech poukazoval na jednoduchá fakta našeho života a kladl zdán­ livě prosté otázky.
Svoboda nečeká někde na konci nekonečných duchovních blouznění, nýbrž je hned na počátku a všem na dosah.
Volnost se člověku otvírá jen sebepoznáním. Kniha je podmanivé čtení o této volnosti.