Osho mluví o různých zásadních vlastnostech dětí, jako je například hravost, nevinnost a přirozená inteligence. Odpovídá na otázky svých posluchačů ohledně těhotenství, porodu, vztahu mezi děti a rodiči, výchovy, učení a vzdělávání dětí. Úryvek: V budoucnost bez drog můžeme doufat tehdy, jestliže člověk bude přirozeně meditativní… Je to možné. Když dítě zjistí, že jeho otec medituje, že jeho matka medituje a že každý medituje, začne být zvědavé. Bude chtít také meditovat. V tomto věku je meditace velmi snadná, protože dítě ještě není zkaženo společností a ještě je nevinné. Jestliže bude každý kolem dítěte meditovat a užívat si toho, nemůže zůstat pozadu. Bude s nimi sedět se zavřenýma očima. Nejprve se mu mohou smát, že to není pro děti, ale nechápou, že pro děti je to ještě více možné než pro takzvané dospělé. Stačí atmosféra meditace ve školách a na univerzitách – kamkoli člověk přijde, nachází tuto atmosféru, která podporuje jeho meditativnost. Rád bych zažil to, že na světě nebudou potřebné žádné drogy. Ne však kvůli zákazu, ale kvůli vytvoření něčeho lepšího a opravdového. Drogy budou takto bez jakýchkoli potíží přemoženy. Tyto hloupé vlády však pořád přikládají drogám důležitost a stále ničí mladé na celém světě. Nejvzácnější období života je promarněno v halucinacích. Snažím se, abych přinesl něco významnějšího, než mohou přinést drogy – to je rozhodující okolnost.

Na celém světě potřebujeme více potulných filozofů a potulných učitelů, k nimž by tito mladí lidé mohli patřit a něco se od nich naučit - a něco prožít.
Mohu bez nějakých problémů změnit všechny teroristy a všechny skinheady. Změnil jsem mnoho hippies; nyní je nedokážu mezi ostatními rozpoznat, a dokonce i oni možná zapomněli, že poprvé, když ke mně přišli...
Přicházejí ke mně mladí lidé a po celém světě vznikají velké rodiny. Je v tom určitá velmi volná sounáležitost, a tak není nikdo otrokem; každý je svobodný, a přestocítí určitý druh synchronicity s tisíci lidmi.
V Indii jsme měli mnoho škol - různí filozofové nabízeli rozmanité filozofie a mladí lidé se o ně zajímali. Staří lidé se již usadili a hybnou silou byli mladí lidé. Nikdo jim nebránil; mohli jít k jakémukoli učiteli. Mohli své učitele měnit, mohli se toho naučit mnoho a od skutečných filozofů - ne jako na nudných a zastaralých univerzitách dneška, kde naleznete pouze profesory, kteří jsou jako papoušci, nepřinášejí nic originálního.
Potom byste měli vytvořit nějaké jiné skupiny. V celé historii jich bylo mnoho, například k Sokratově škole patřili mladí lidé, kteří hledali pravdu. Každý inteligentní člověk v Athénách byl Sokratem ovlivněn. Nebyl sám: všude na Východě bylo mnoho sofistů, jéjichž prací bylo učit lidi, jak diskutovat. K těmto sofistickým školám patřily tisíce lidí, které se chtěly naučit velmi přesně argumentovat.
Také kvůli tomu by měla propast zmizet.
Mohou být nuceni ke zločinu, mohou být nuceni brát drogy a prodávat je a dělají to. Někteří vychytralí lidé mohou tyto skupiny řídit a mladé lidi zneužívat. To vše kvůli jejich potřebě někam patřit.
Tato propast na Západě vytváří celý problém. Teenageři chtějí patřit k jakékoli skupině, protože se bojí být sami. Jsou příliš mladí a příliš zranitelní, a tak se stanou členy jakékoli skupiny, jež je v jejich blízkém okolí dostupná. Každý je může zneužít.
Můžete to vidět na Východě, kde se tyto skupiny - hippies, pankáči nebo skinheadi - neprosadily. Tyto skupiny tam neexistují, protože děti patří k rodině. Mají kořeny v rodině, nejsou samy; na Východě není taková propast jako na Západě.
Kdyby neexistovala propast mezi nimi a jejich rodiči, žádné takové skupiny by nepotřebovali.
Je to pouze proto, že již nepatří k rodině, ale jsou příliš mladí a příliš se bojí být ve světě sami.
Co tato potřeba odráží?
Teenageři mají silnou touhu patřit ke skupině, k čemukoli.
Ukázka:
Dítě si hluboko ve svém nitru pamatuje, že ztratilo ráj. Hledání ráje je hledáním vašeho dětství. Tajemství mystické cesty spočívá v tom, že je třeba být znovu jako dítě - nevinný, neznečištěný vědomostmi, neznalý a stále si vědom všeho, co nás obklopuje, cítit hlubový údiv a tušit tajemství, které nemůže být zbaveno tajemna.
Odpovídá na otázky svých posluchačů týkajícíích se těhotenství, porodu, vztahu mezi dětmi a rodiči, výchovy, učení a vzdělávání dětí.
Osho zde mluví o různých zásadních vlastnostech dětí, jako je např. hravost, nevinnost a přirozená inteligence.
Zkušenosti, které lidé získali jako děti, je pronásledují po celý život