Příliš dobýváme prostor, místo abychom posvěcovali čas. Duchovní poselství knížky uznávaného židovského myslitele Abrahama Joshuy Heschela (1907–1972) poodkrývá jednu podstatnou rovinu bytí současného člověka – neschopnost vnímat božskou dimenzi času v dnech všedních, a především v dni odpočinku. Rabín a spisovatel Heschel dokázal v této knížce přenést rabínskou i chasidskou tradici týkající se významu a oslavy šabatu do literárně svižného eseje západního střihu. „Čas je přítomnost Boha ve světě prostoru.“ A šabat, sedmý den stvoření, je jeho královskou oslavou. Varšavský rodák, spolupracovník Martina Bubera, za druhé světové války přežil jako jediný ze své rodiny. Od roku 1946 působil jako profesor na Jewish Theological Seminary v New Yorku. Chvála šabatu tvoří důležitou součást jeho bohatého literárního odkazu.