Ve volném pokračování Arabské ženy sledujeme osudy Dorotiných dcer Miriam a Darji, stejně jako ženské části rodiny Salimiových, která je nucena po excesech politického fanatika Ahmeda nucena opustit rodnou Libyi. Malika získává místo na zastupitelském úřadě v Ghaně a rodina se tedy vydává do černošské části Afriky. Život Libyjců je zde však poznamenán četnými křivdami i zločiny proti lidskosti, což brzy pocítí na vlastní kůži. Mezitím se Dorota snaží své dvě dcery získat nazpět … Ukázka z textu „Ale na cizinku z Polska,“ – mladý se podívá na papírek s údaji, které dostal od Maliky, – „se může ptát třeba ambasáda. Co když si vyžádají exhumaci?“ „V našich klimatických podmínkách za chvíli nebude na co koukat. A celá rodinka odjíždí do zahraničí, takže hledej jehlu v kupce sena. No dobrá, dejte sem prachy a ať už vás tu nevidím,“ prohlásí úředník a natáhne ruku směrem k Malice, protože vidí, že to ona tu rozhoduje. „Co to je?“ Po otevření obálky vytřeští oči. „Děláš si srandu, ty jedna čubko?“ Skloní se k ní a pevně ji chytne za elegantně sepnuté vlasy. „Co je? Možná jsem udělala chybu, špatně jsem to pochopila...“ „To teda jo,“ prohlásí starší muž a opovržlivě se podívá na tlustý balík peněz. „Tímhle si, paninko, můžeš leda tak vytřít zadek. Deset tisíc, ale dolarů, a ne těch našich bezcennejch papírků.“