Díky Burumově bystrosti a umírněnosti se jedná o nejvíce informativní úvod do systému oteplování vztahů mezi náboženstvím a státem v moderní době.
Buruma se rozchází s teokraty i striktními sekularisty a na příkladu Martina Luthera Kinga mladšího místo toho dokazuje, že projevy náboženských názorů v politice jsou legitimní, pokud tyto názory utvářejí postoje, jež podléhají rozumu.
V jednom ze svých provokativních výzkumů se dotýká sekulárních, liberálních Evropanů, z nichž někteří dnes nacházejí v boji proti islámu společnou řeč s konzervativci z obavy, že kvůli němu dojde ke snížení progresivních zisků posledních desetiletí.
a pokouší se rozřešit, jak byla v různých kulturách demokracie tímto napětím (mezi náboženskou a světskou autoritou) zasažena.
rostoucí vliv islámu v současné Evropě
úlohu náboženství v politice Číny a Japonska a
Zkoumá dějiny vztahů církve a státu v USA a Evropě,
přispívá v této knize do diskuse o místu organizovaného náboženství ve veřejné sféře politickými a kulturními analýzami ze Spojených států, Evropy a Asie.
Novinář a profesor na Bard University Ian Buruma (Vražda v Amsterodamu)