Na nalezeném plíšku v Býčí skále, roušce Sv. Ludmily, opasku Sv. Václava, vyznamenáních Junáků, jedno takové měl i prezident Masaryk, chebském antependiu, denáru Boleslava 1. a mnohých dalších místech..
Svastika se objevovala i jinde.
Oblíbená byla kruhová svastika v gotice, a tak ji spatřujeme na mnohých gotických kostelech po celé republice a nejen na nich.
Rozsáhlou svastikou výzdobu nalezneme na Pražské loretě. Podobně rozsáhlá výzdoba, ovšem v interiéru, je k vidění v zámku Litomyšl.
Ani budovy nejsou výjimkou.
Použil ji však například i Mikoláš Aleš v cyklu Život starých Slovanů anebo J. V. Kautský na oponě pro Národní divadlo v Brně.
Asi nejznámější je použití u Muchovy Přísahy omladiny.
Je možné ji objevit na několika malbách.
Svastika byla hojně používána v lidové tvořivosti, malovaná na kraslicích, tištěná na textiliích, ražená do mincí, zdobila se jimi ovčácká bičiska či čepče, tzv. holubinky.
Ale svastika má u nás daleko rozsáhlejší výskyt a užívání.
Sem tam se objeví nějaký článek o archeologických nálezech z keltských či římských osad.
Málo známá je však historie svastiky na našem území.
Objevila se prakticky na všech kontinentech a byla používána takřka všemi významnými náboženstvími.
Svastika má však na rozdíl od Hitlerovy tisícileté říše skutečně historii v řádech tisíců let.
Svastiku neboli hákový kříž si každý spojuje zejména s Hitlerem a jeho nacistickou doktrínou.