pojetí světa a člověka, které se vyvinulo z integrace indické teosofie a esoterního křesťanství. Zakladatelem tohoto směru byl německý lékař Rudolf Steiner (1861-1925), který chtěl svým učením zdůraznit především duchovní podstatu člověka a světa, možnost jeho trvalého vývoje prostřednictvím duchovních sil.