Podrobné studium struktury rituálů různých národů a skupin dovedlo Arnolda van Gennepa ke zjištění, že většina z nich (např. křest, svatba, pohřeb) se skládá ze třech samostatných a navazujících etap, které vyjadřují odloučení, pomezí a přijetí, neboli jednotlivé stavy při přechodu od jednoho sociokulturního postavení ke druhému.

Souhrnným názvem přechodové rituály tak označil nejen iniciační sekvence od různých bratrstev a totemů, ale i obřadní akceptování nových oděvů, účesů, také rituály obřízky, tetování, zjizvování a propichování částí těla (náušnice atd.).

Přestože valná většina těchto obřadů se stala nedílnou a důležitou částí různých náboženství, jejich světský sociokulturní základ je stále zřejmý.

Kniha francouzského antropologa, religionisty a etnologa Arnolda van Gennepa z roku 1909 patří k jeho nejznámějším a stala se klasickým dílem o přechodových rituálech. Formuluje v ní svou klasifikaci těchto rituálů a věnuje se oblastem, jako je těhotenství a porod, narození a dětství, iniciační rituál, zásnuby a svatba, pohřební rituály. Van Gennep se pokouší seskupit všechny obřadní sekvence, které provázejí přechod od jedné situace k druhé. Každý přechodový rituál podle něj obsahuje tři sekvence: rituály odluky, rituály pomezní a rituály sloučení. Jejich funkcí je vytvořit bezpečný rámec pro transformaci, jíž jedinec prochází, a umožnit vědomé prožití této změny (společenské) role. To dovolí nejen přijetí nové role, ale následně i převzetí zodpovědnosti. Tyto myšlenky jsou stále aktuální a setkávají se i v současné společnosti s novou vlnou zájmu, o čemž svědčí vědomé obnovování různých typů takových rituálů.

Arnold van Gennep (1873–1957) byl významný francouzský antropolog, religionista a etnolog.