František Bardon napsal řadu knih, které byly přeloženy do většiny evropských jazyků. Odborníci z oblasti a mystiky a hermetiky ho prohlašují za jednoho ze dvou největších mágů dvacátého století!
V té době byl schopen vyléčit např. i rakovinu ve druhém stadiu, a to způsobilo, že na něj zaměřili svou pozornost komunisté. Nelíbily se jim výsledky jeho práce ani odměny, které dostával od svých mnohdy solventních pacientů. Prohlásili ho za šarlatána a uvěznili.
To, co ho nakonec proslavilo nejvíce, byly jeho léčitelské schopnosti. Studoval v Mnichově na škole pro přírodní léčitele, vyznal se v bylinách, které také pěstoval a z nichž vlastnoručně doma v kuchyni pomocí složitých zařízení extrahoval léky pro své pacienty. Sbíral i rostliny, které jsou známy jako plevel, např. rdesno ptačí. Tvrdil, že v každé rostlině vězí léčivá síla, třeba i v ovesné slámě. Léčil většinou chudáky, u kterých už lékaři ztratili úplně naději. S prosbou o pomoc za ním jezdili lidé z celé Evropy, např. z Německa nebo Švýcarska. V padesátých letech dokonce pracoval jako správce opavské nemocnice U Rytířů.
Před druhou světovou válkou působil v Německu, kde přednášel o hermetice a během krátké doby se tam prý stal miláčkem publika. Udivoval pokusy, kdy před nevěřícími lidmi předváděl své magické schopnosti, nahlížel lidem do duše, jasnovidecky poznával skryté předměty i jejich historii stejně jako osud jejich majitelů. Jeho schopnosti a sláva způsobily, že se o něj začal zajímat samotný Adolf Hitler. Nabízel mu moc a peníze na oplátku za to, že mu objasní původ svých schopností a bude je využívat pro blaho říše. František Bardon však rezolutně odmítl a z Německa musel uprchnout. Brzy už poznal, jaké to je být v nepřízni velkého vůdce. V koncentračním táboře strávil pět let, byl mučen a na popravištích musel sbírat usekané hlavy. Uprchl na konci války, kdy byl tábor vybombardován. Po válce pak pomocí svých jasnovideckých schopností pomáhal nacházet utopená těla podle fotografií postižených a předvídal také osudy lidí pohřešovaných ve válce.
Spisovatel, grafolog, astrolog, jasnovidec, mág, léčitel - bylinkář, hermetik, guru.
V dubnu 1958 byl zatčen a v Ostravě vyslýchán pro obvinění z nedovolené výroby a nezdaněného přechovávání alkoholu v jeho lécích, nebyl však souzen, ani odsouzen, přesto však brzy na to 10. 6. 1958 zemřel ve vězeňské nemocnici v Brně na zánět slinivky břišní.
V době poválečné pracoval jako správce v opavské nemocnici "U rytířů" a bydlil v nájemním bytě poblíž na Popské ulici. Pomáhal také pomocí nadpřirozených sil hledat pohřešované, zejména z válečného období. Po skončení správcovství se přestěhoval do domu na Obloukovou ulici č. 22, kde si zřídil laboratoř pro výrobu léků z léčivých bylin, které mu sbírala celá rodina. S rodinou nežil, neboť nemiloval zemědělství, kterým se živila jeho manželka na domácím gruntu v Kylešovicích. Manželčin grunt měl 3,5 ha pole a značné množství dobytka. V domě na Obloukové ulici se o Františka Bardona starala hospodyně, v Praze pro literární spolupráci si vydržoval sekretářku Otylku Votavovou, do Kylešovic k rodině chodíval pouze v neděli na oběd.
Za 2. světové války byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora.
17. 5. 1929 vystoupil z římsko-katolické církve, ale 27. 9. 1932 se podrobil rekatolizaci, údajně kvůli sňatku. Dne 16. 11. 1932 se v Opavě oženil s Marií (*19. 10. 1911 - +20. 1. 1998), dcerou Bedřicha Slavíka, tesaře v Kylešovicích, a jeho manželky Amálie, roz. Jedličkové. Měli spolu dvě děti, dceru Marii a syna Lumíra.
František Badron se vyučil zámečníkem - opravářem šicích strojů v opavském podniku Minerva. Záhy však při sobě objevil obdarování v jasnovidectví, začal si přivydělávat jako grafolog, pořádal přednášky, spíše kouzelnická představení, zahloubal se do studia hermetiky, jednoho z proudů mysticismu, odvozeného od Herma Trismegista, řeckého jména egyptského boha Toitha, údajného vynálezce písma. Nebyl mu vzdálen ani náboženský proud hinduismu, provozoval jógu, vystupoval jako guru, duchovní vůdce pod uměleckým jménem "mistr Frabato".
František Bardon se narodi v Kateřinkách 314 jako prvorozený syn Viktora (Vítězslava) Bardona (*16. 5. 1885) , klempířského tovaryše v Hatschkově továrně na Jutu v Opavě, a jeho manželky Ludvíky (*27. 2. 1885), dcery Karla Herudka, podruha v Komárovských Chaloupkách, a jeho ženy Emilie Kubánkové. Rodiče byli sezdáni 12. 1. 1909 a měli celkem 12 dětí, z nichž dospělosti dožily syn František a dcery Štěpánka, Anna, Marie a Božena.
Evokační magie - symbolem je druhá tarotová karta - je považována za nejvyšší vědu vůbec.
Nejucelenější dostupné dílo praktické, hierarchické, sférické magie uvádí čtenáře do nejhlubšího a nejtajnějšího vědění kosmické magie, seznamuje s astrálním světem a jeho zákony.