Jmenný rejstřík 425
Věcný rejstřík 415
Rejstřík chorobných stavů - podle systémů 411
B6 Literatura 401
B5.5.3 SKUTEČNOST 400
B5.5.2.2 Reakce pacienta 398
B5.5.2.1 Reakce boltce 397
B5.5.2 REAKCE NA OŠETŘENÍ 397
B5.5.1 PROGNÓZA 397
B5.5 Výsledky 397
B5.4.4 PSYCHOTERAPIE 395
B5.4.3.3 Homeopatie 395
Akupunktura a mikrosystémy 394
B5.4.3.2
B5.4.3.1.6 Lázeňská léčba 394
B5.4.3.1.5 Manuální léčba 394
B5.4.3.1.4 Fyzikální terapie 394
B5.4.3.1.3 Rehabilitace 393
B5.4.3.1.2 Farmakoterapie 393
B5.4.3.1.1 Chirurgické postupy 393
B5.4.3.1 Západní medicína 393
Kombinace AT s jinými metodami 392
B5.4.3
B5.4.2.7.3 Klinické zkušenosti 390
B5.4.2.7.2 Léčba bazálního stresu 390
Lokalizace bazálního stresu 388
B5.4.2.7.1
B5.4.2.7 Bazální stres 388
B5.4.2.6.5 Použití ve stomatologii 387
Anestezie obstřikem kořene ušního boltce 386
B5.4.2.6.4
B5.4.2.6.3 Hodnocení 385
B5.4.2.6.2. Stav u nás 384
B5.4.2.6.1 Dějiny 383
B5.4.2.6 Peroperační anestezie 383
B5.4.2.5.5 Obezita (A6.3.5.1) 380
B5.4.2.5.4 Ostatní drogové závislosti 380
B5.4.2.5.3 Kouření 380
B5.4.2.5.2 Receptář 377
B5.4.2.5.1 Všeobecně 377
B5.4.2.5 Návykové choroby 377
Syndromy nevyvážené laterality 377
B5.4.2.4
B5.4.2.3 Mentální defekty 376
B5.4.2.2 Imunita 375
Choroby pohybového aparátu 374
B5.4.2.1
B5.4.2 PŘÍKLADY 374
B5.4.1 PRVNÍ OŠETŘENÍ 374
B5.4 Léčení nemocného 374
B5.3.0 JINÉ 374
B5.3.9 FARMAKOPUNKTURA 373
B5.3.8 MAGNETICKÉ POLE 373
B5.3.7 MIKROPROUDY 372
B5.3.5.6 Laser 370
B5.3.5.5 Polarizované světlo 370
B5.3.5.4 Barevné světlo 369
B5.3.5.3 Působení bílého světla 369
B5.3.6.2 Frekvence podle Nogiera 367
B5.3.6.1 Povšechně 367
B5.3.6 Světlo 367
TEPLO (požehování, kauterizace) 366
B5.3.5
Interval mezi sezeními 366
B5.3.4.0
B5.3.4.9 Počet sezení 365
B5.3.4.8 Komplikace vpichu 364
B5.3.4.7 Vytažení jehel 364
Doba ponechání jehel v boltci 362
B5.3.4.6
B5.3.4.5 Počet jehel 361
B5.3.4.3 Technika vpichu 358
B5.3.4.3 Účinek 358
B5.3.4.2 Sterilizace 358
B5.3.4.1 Volba kovu 357
B5.3.4 JEHLY 356
B5.3.3.3 Moje modifikace masáže 355
B5.3.3.2 Některé druhy masáží 353
B5.3.3.1 Všeobecně 353
B5.3.3 MASÁŽ 353
Výběr bodů v některých případech 351
B5.3.2.4
B5.3.2.3 Základní pravidla výběru 350
Zásady správného výběru bodů 349
B5.3.2.2
B5.3.2.1 Receptář 348
B5.3.2 VÝBĚR BODŮ A ZÓN 348
B5.3.1 SMYSL 347
B5.3 Ošetřování bodů a zón 347
B5.2.5 ACUS - 1 346
B5.2.4 DOKUMENTACE 345
AURIKULODIAGNOSTIKA (ADg) 344
B5.2.3
B5.2.2.5 Rezonance 344
B5.2.2.4 Palpace 342
B5.2.2.3 Dominance boltce 341
B5.2.2.2 Inspekce 341
B5.2.2.1 Podmínky a pomůcky 338
VYŠETŘENÍ UŠNÍHO BOLTCE 338
B5.2.2
B5.2.1.4 Diagnóza 338
B5.2.1.3 Klinické vyšetření 337
B5.2.1.2 Anamnéza 334
B5.2.1.1 Podmínky 333
B5.2.1 VYŠETŘENÍ PACIENTA 332
B5.2 Vyšetření 332
B5.1.5 PREVENCE 331
B5.1.4.4 Vliv lékaře 331
B5.1.4.3 Vlivy rytmické a jiné 331
B5.1.4.2 Jak léčit? 330
B5.1.4.1 Co léčit? 330
B5.1.4 VÝBĚR METODY 330
B5.1.3 NEMOCNÝ 329
B5.1.2.2 Kontraindikace 329
fenomény 328
B5.1.2.1.9 VYNIKAJÍCÍ VÝSLEDKY, často sekundové
B5.1.2.1.8 Organické poruchy 328
B5.1.2.1.7 Psychické poruchy 327
Funkční a endokrinní poruchy 326
B5.1.2.1.6
B5.1.2.1.5 Adaptace, stres 326
B5.1.2.1.4 Imunita, infekce, alergie 326
B5.1.2.1.3 Úrazy a jejich následky 325
B5.1.2.1.2 Bolest (A6.2) 325
B5.1.2.1.1 Věstník 324
B5.1.2.1 Indikace 323
B5.1.2 NEMOC (A6.3) 323
Aurikuloterapie jako informativní léčba 322
Aurikuloterapie jako informativní léčba 322
B5.1.1.5
B5.1.1.4 Výhody aurikuloterapie 322
B5.1.1.3 Koncepce 322
B5.1.1.2 Experimentální potvrzení 321
B5.1.1.1 Mechanismus působení AT 320
PŮSOBENÍ AURIKULOTERAPIE 320
B5.1.1
B5.1 Strategie a taktika (A7.4.4) 320
B5 Vlastní aurikuloterapie 320
B4.5 Zvířecí ucho 319
TROJÚHELNÍKOVÉ PROGRAMY 318
B4.4.3
B4.4.2 VLASTNÍ UŠNÍ GEOMETRIE 317
B4.4.1 LINIOVÉ BODY 317
B4.4 Ušní geometrie 316
Následky dlouhodobé choroby 316
B4.3.8.2.3
Následky onemocnění boltce 316
B4.3.8.2.2
Zevní porušení integrity boltce 315
B4.3.8.2.1
Anomálie získané během života 315
B4.3.8.2
B4.3.8.1 Trvalé anomálie 314
B4.3.8 ABNORMITY BOLTCE 314
BODY SROVNATELNÉ S ÚČINKY LÉKŮ 313
B4.3.7
B4.3.6 BODY V JINÝCH FÁZÍCH 309
B4.3.5 BODY BIOTICKÉ 309
B4.3.4 BODY PSYCHICKÉ 305
B4.3.3 MISTROVSKÉ BODY 304
B4.3.2 BODY MIMO SYSTÉMY 303
B4.3.1 PROČ? 303
B4.3 Mimořádné body 303
B4.2.8 SMYSLY 302
PERIFERNÍ ENDOKRINNÍ SOUSTAVA 301
B4.2.7
B4.2.6 UROGENITÁLNÍ SOUSTAVA 300
B4.2.5.2 Projekce orgánů 297
B4.2.5.1 Zvláštnosti 297
B4.2.5 ZAŽÍVACÍ SOUSTAVA 297
B4.2.4 OBĚHOVÁ SOUSTAVA 295
B4.2.3 DÝCHACÍ SOUSTAVA 293
B4.2.2.2.2 Parasympatikus 292
B4.2.2.2.1 Sympatikus 287
B4.2.2.2 Autonomní nervstvo 286
B4.2.2.1.8 Mícha 285
B4.2.2.1.7 Komisury 284
B4.2.2.1.6 Projekce hlavových nervů 282
B4.2.2.1.5 Cerebellum 282
B4.2.2.1.4 Mozkový kmen 281
B4.2.2.1.3 Diencefalon 277
B4.2.2.1.2 Telencefalon 276
B4.2.2.1.1 Allokortex 274
Centrální nervový systém - CNS 274
B4.2.2.1
B4.2.2 NERVOVÁ SOUSTAVA 272
B4.2.1.7 Lebka 272
B4.2.1.6 Dolní končetiny 271
Projekce horních končetin 269
B4.2.1.5
B4.2.1.4 Projekce hrudníku 268
B4.2.1.3 Projekce krku 267
B4.2.1.2 Svalstvo 267
B4.2.1.1 Projekce páteře 263
B4.2.1 POHYBOVÉ ÚSTROJÍ 263
B4.2 Orgánové funkce 263
B4.1.3.2 Nogierův systém radiál 261
B4.1.3.1 Informativně 260
B4.1.3 KARTOGRAFICKÁ SÍŤ 260
B4.1.2 VÝVOJ POZNATKŮ 260
B4.1.1.2 Názvosloví WHO 258
B4.1.1.1 Názvosloví 258
B4.1.1 NÁZEV 258
B4.1 Všeobecně 258
B4 Mapa projekcí 258
B3.8.4 ZÁVĚR 257
B3.8.3.4 Body tělové akupunktury 256
B3.8.3.3 Prognóza 256
B3.8.3.2 Funkce 255
B3.8.3.1 Podstata 255
POKUS O SYNTÉZU POZNATKŮ 255
B3.8.3
B3.8.2.6 Vedení 254
B3.8.2.5 Synapse 254
B3.8.2.4 Drobty z neurofyziologie 253
B3.8.2.3 "Energie" 253
Elektrochemické pochody 252
B3.8.2.2
Nefunkčnost ušního boltce 252
B3.8.2.1
B3.8.2 FAKTA A PŘEDPOKLADY 252
B3.8.1 FUNKČNÍ MODEL 251
B3.8 Nová koncepce ušního bodu 251
B3.7.8 MISTROVSKÉ BODY 251
B3.7.7 HRANIČNÍ BODY 251
B3.7.6 INDUKOVANÉ BODY 250
BODY SNÍŽENÉ VITALITY, BIOTICKÉ BODY 250
B3.7.5
B3.7.4 NECITLIVÉ BODY 250
B3.7.3 ARTEFICIÁLNÍ BODY 250
B3.7.2 FIXNÍ BODY 250
PATOLOGICKÉ (ORGANICKÉ) BODY 249
B3.7.1
B3.7 Kategorizace bodů 249
B3.6.2 ZPĚTNÁ VAZBA 249
B3.6.1 INDIKACE 248
Základní funkce ušních bodů 248
B3.6
FYZIOLOGICKÉ VLASTNOSTI 248
B3.5.6
B3.5.5 ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI 247
B3.5.4 TEPLOTA 247
B3.5.3.3 Experimentální synalgie 247
B3.5.3.2 Korelace somaticko-aurikulární 245
B3.5.3.1 Jev 244
B3.5.3 CITLIVOST 244
B3.5.2 VELIKOST 244
B3.5.1 MĚNLIVOST, PLASTICITA 243
B3.5 Vlastnosti ušního bodu 243
B3.4 Organizace ušního bodu 243
B3.3 Histologie 243
B3.2 Anatomie 242
B3.1 Definice 242
B3 Ušní bod 242
Vaskulární autonomní signál (VAS) 240
B2.3.3.2.4
Distanční působení, telecepce 240
B2.3.3.2.3
B2.3.3.2.2 Přímé působení 240
B2.3.3.2.1 Displej 240
B2.3.3.2 Jiné informace 240
B2.3.3.1 Ektodermální čidla 239
B2.3.3 NERVOVÝ SYSTÉM 239
B2.3.2 FUNKCE 238
B2.3.1 VŠEOBECNĚ 238
B2.3 Kůže 238
Inervace dorzomediální plochy boltce 237
B2.2.4.2.4
Orgány pocházející z ektodermu 236
B2.2.4.2.3
Orgány pocházející z mezodermu 236
B2.2.5.2.2
Orgány pocházející z endodermu 235
B2.2.4.2.1
B2.2.4.2 Senzitivní inervace 235
B2.2.4.1 Motorická inervace 235
B2.2.4 INERVACE BOLTCE 235
B2.2.3.3 Lymfatické cévy 235
B2.2.3.2 Žíly boltce 234
B2.2.3.1 Tepny 234
B2.2.3 KREVNÍ ZÁSOBENÍ 234
B2.2.2.2 Vývoj mikrosystému 233
B2.2.2.1 Vývoj boltce 231
B2.2.2 VÝVOJ 231
B2.2.1.2 Ucho zvířecí 231
B2.2.1.1 Ucho lidské 228
B2.2.1 POPIS 228
B2.2 Charakteristika 228
B2.1.5 NOSITEL MIKROSYSTÉMU 227
B2.1.4 VÝZNAM PRO IDENTIFIKACI 226
B2.1.3 VÝZNAM PSYCHOLOGICKÝ 225
BIOLOGICKÝ VÝZNAM BOLTCE 225
B2.1.2
B2.1.1 BOLTEC JAKO SYMBOL 224
B2.1 Význam boltce 224
B2 Boltec 224
B1.2.5.4 Společné 222
B1.2.5.3 Rozdíly proti akupunktuře 219
B1.2.5.2 Evropští badatelé 219
B1.2.5.1 Čínská škola 219
B1.2.5 VZTAH K AKUPUNKTUŘE 219
B1.2.4 NYNĚJŠÍ STAV 216
B1.2.3.4 Paul F. M. Nogier 215
B1.2.3.3 Jižní Evropa 214
B1.2.3.2 Čína 213
B1.2.3.1 Svět 213
B1.2.3 DĚJINY 213
B1.2.2.4 Aurikuloterapeut 212
Aurikuloterapie šitá na míru 212
B1.1.2.3.2
B1.1.2.3.1 Aurikuloterapie konfekční 211
B1.1.2.3 Stupně 211
B1.2.2.2 Vymezení 211
B1.2.2.1 Princip 210
B1.2.2 POJEM 210
B1.2.1 NÁZEV 210
B1.2 Všeobecná orientace 210
PROJEKČNÍ MIKROSYSTÉMY 206
B1.1.3
B1.1.1.2 Akupunktura 205
B1.1.1.1 Proč 204
B1.1.1 STARONOVÉ METODY 204
B1.1 Vznik 204
B1 Seznámení 204
B Aurikuloterapie
A9 Literatura 196
A8 Slovníček pojmů 190
A7.4.5.3 Mechanismy léčení 189
A7.4.5.2 Indikace 189
A7.4.5.1.2 Anamnéza 189
A7.4.5.1.1 Podmínky 189
A7.4.5.1 Vyšetření 188
A7.4.5 TAKTIKA LÉČBY 188
A7.4.4.3.3 Léčení člověka 188
A7.4.4.3.2 Léčení nemocí 188
A7.4.4.3.1 Léčení potíží 188
A7.4.4.3 Stupně léčení 188
A7.4.4.2.6 Alternativní léčba 187
Psychosomatická medicína 186
A7.4.4.2.5
A7.4.4.2.4 Organický systém 185
A7.4.4.2.3 Energetický systém 183
A7.4.4.2.2 Lidové léčitelství 182
Biomedicínský model (BMM) (A5.4.1) 180
A7.4.4.2.1
A7.4.4.2 Modely léčebné péče 180
A7.4.4.1.2 Myšlenkový postup 179
A7.4.4.1.1 Teorie úzkých míst 179
Průmysl učí lékaře odpovědnosti 178
A7.4.4.1
A7.4.4 STRATEGIE LÉČBY 178
A7.4.3.3 Souhra 177
A7.4.3.2 Léčba neuznávající řád 177
A7.4.3.1 Léčba uznávající řád 175
A7.4.3 KONCEPCE 175
A7.4.2 DĚJINY 174
A7.4.1 SMYSL LÉČBY 174
A7.4 Léčení 174
A7.3.4 SOUČINNOST 173
A7.3.3 NEZNÁMÁ SÍLA 173
A7.3.2.2.4 Sugesce, hypnóza 173
A7.3.2.2.3 Psychoterapie 172
A7.3.2.2.2 Přenos 172
A7.3.2.2.1 Rezonance 171
Vztah mezi lékařem a nemocným 170
A7.3.2.2
A7.3.2.1 Osobnost lékaře 169
A7.3.2 ZEVNÍ LÉKAŘ 169
A7.3.1.2.6 Negativní síly 168
Autosugesce, autohypnóza 168
A7.3.1.2.5
A7.3.1.2.4 Víra 168
A7.3.1.2.3 Placebo 165
A7.3.1.2.2 Motivace 165
A7.3.1.2.1 Vůle ke smyslu 164
Síly svobodných systémů, pacientů 164
A7.3.1.2
A7.3.1.1.2 Rituál 164
A7.3.1.1.1 Alternativa nebo varianta 163
A7.3.1.1 Síly otevřených systémů 162
A7.3.1 VNITŘNÍ LÉKAŘ 161
A7.3 Kategorie 161
A7.2 Síly a mechanismy 160
MODEL PŘEDSTAVY O CESTÁCH UZDRAVOVÁNÍ 160
A7.1.6
A7.1.5 DOKUMENTACE 159
A7.1.4 PROCES UZDRAVOVÁNÍ 159
A7.1.3 PROBLÉM 158
A7.1.2 DĚJINY 158
A7.1.1 DEFINICE 157
A7.1 Fenomén uzdravování 157
A7 Uzdravování, sanogeneze 157
Křesťanská představa posmrtného života 156
A6.5.6.2.4
A6.5.6.2.3 Vyhraněné představy 155
A6.5.6.2.2 Představa překonání smrti 155
A6.5.6.2.1 Víra v posmrtný život 155
A6.5.6.2 Jiný život 155
A6.5.6.1 Nicota 155
A6.5.6 SMRT JAKO PŘEDĚL 155
A6.5.5 POTRAT A EUTANAZIE 154
A6.5.4 SEBEVRAŽDA 153
A6.5.3.5 Mystické zážitky 151
A6.5.3.4.3 Hospic 151
A6.5.3.4.2 Lékařská pomoc 150
A6.5.3.4.1 Okolí 150
A6.5.3.4 Jak se umírá dnes 150
Potřeby a šance umírajícího 150
A6.5.3.3.3
A6.5.3.3.2 Postoj duchovní 149
A6.5.3.3.1 Změna psychiky 149
A6.5.3.3 Umírám 149
A6.5.3.2.2 Vlastní smrt 148
A6.5.3.2.1 Cizí smrt 148
A6.5.3.2 Konfrontace se smrtí 148
A6.5.3.1 Pojem a definice 147
A6.5.3 UMÍRÁNÍ 147
A6.5.2 SMYSL SMRTI 147
A6.5.1.3 Smrt metafyzická 146
A6.5.1.2 Smrt sociální 146
A6.5.1.1 Smrt biologická 146
A6.5.1 POJEM A DEFINICE 146
A6.5 Smrt 146
A6.4.4 DEMOGRAFIE 145
A6.4.3 DOMOVY DŮCHODCŮ 144
A6.4.2 ATRIBUTY 144
A6.4.1 BĚH ŽIVOTA 143
A6.4 Stáří 143
A6.3.5.8 Nemoci společnosti 142
A6.3.5.7 Poruchy laterality 142
Larvovaná deprese, depressio sine depressione 141
A6.3.5.6
A6.3.5.5 Disociativní poruchy 140
A6.3.5.4 Psychózy 140
Psychosomatické choroby 139
A6.3.5.3
A6.3.5.2 Neuróza 138
A6.3.5.1.5 Násilí 138
Antropologický výzkum 136
A6.3.5.1.4
Regulační mechanismy 136
A6.3.5.1.3
A6.3.5.1.2 Příčiny a mechanismy 135
A6.3.5.1.1 Pojem 135
A6.3.5.1 Obezita 135
A6.3.5 SKUPINY CHOROB 135
A6.3.4 PRŮBĚH NEMOCI 135
A6.3.3 VZOREC NEMOCI II 134
A6.3.2.9 Vlivy vědou nepřijaté 133
A6.3.2.8 Poruchy rytmu 132
A6.3.2.7 Úrazy 132
A6.3.2.6.4 Nevědomí se brání 130
A6.3.2.6.3 Bazální stres (BS) 129
A6.3.2.6.2 Funkce stresu 128
A6.3.2.6.1 Adaptační syndrom 128
A6.3.2.6 Stres 128
A6.3.2.5 Zdravotní rizika 128
A6.3.2.4 Selhání imunity 127
A6.3.2.3 Biologické dědictví 127
A6.3.2.2 Genetický podklad 127
A6.3.2.1 Vzorec nemoci I 127
A6.3.2 VZNIK NEMOCI 126
A6.3.1.3 Dimenze nemoci 126
A6.3.1.2 Model nemoci 125
A6.3.1.1 Dějiny pojetí nemoci 122
A6.3.1 POJEM A DEFINICE 121
A6.3 Nemoc. Nozologie 121
A6.2.4 VÝZNAM BOLESTI 120
A6.2.3 VNÍMÁNÍ BOLESTI 120
A6.2.2 VZNIK 119
A6.2.1 POJEM 119
A6.2 Bolest 119
A6.1.8 ZÁVĚR 118
cesty k Životu 117
A6.1.7.8 Snaha integrovat utrpení jako součást
Snaha využít utrpení ke svému prospěchu 117
A6.1.7.7
Snaha vyhnout se utrpení absolutizováním sebe 116
A6.1.7.6
či pseudovědeckými prostředky 115
A6.1.7.5 Snaha vymazat utrpení biologickými a vědeckými
Snaha vyhladit utrpení společenským násilím 115
A6.1.7.4
Snaha vyhnout se utrpení odmítnutím jeho zdroje 115
A6.1.7.3
Odmítání a pasivní přijímání utrpení jako trestu 114
A6.1.7.2
Snaha zvítězit nad utrpením silou vůle 114
A6.1.7.1
POSTOJ K UTRPENÍ JAKO KRITÉRIUM ŽIVOTA 113
A6.1.7
A6.1.6 SMYSL UTRPENÍ 112
A6.1.5 HODNOTA UTRPENÍ 110
A6.1.4 DRUHY UTRPENÍ 110
A6.1.3 PŮVOD UTRPENÍ 109
A6.1.2 ŘÁD ŽIVOTA A SMRTI 109
A6.1.1 POJEM UTRPENÍ 108
A6.1 Utrpení 108
A6 Utrpení a smrt 108
A5.4.5 ETIKA 106
A5.4.4 PŮST 106
A5.4.3 POUČENÍ Z PRŮMYSLU 104
A5.4.2 POUČENÍ Z PEDAGOGIKY 103
A5.4.1 FETIŠ 103
A5.4 Péče o zdraví 103
A5.3.3 DUCHOVNÍ ZDRAVÍ 103
A5.3.2 PSYCHICKÉ ZDRAVÍ 102
A5.3.1.3.6 Chiralita 102
A5.3.1.3.5 Určení laterality 101
A5.3.1.3.4 Poruchy laterality 101
A5.3.1.3.3 Praváci a leváci 100
A5.3.1.3.2 Teorie 99
A5.3.1.3.1 Pojem 99
A5.3.1.3 Lateralita 99
A5.3.1.2.2 Imunita 97
Nervový a hormonální systém 97
A5.3.1.2.1
Neuro-hormono-imunitní "supersystém" 97
A5.3.1.2
A5.3.1.1 Genetické faktory 97
A5.3.1 BIOLOGICKÉ ZDRAVÍ 97
A5.3 Vzorec zdraví 97
A5.2 Definice 96
A5.1 Pojem 96
A5 Zdraví, valeologie 96
A4.7 Závěrem 95
A4.6 Model člověka, zdraví a nemoci 94
A4.5.6 EKOLOGIE 94
A4.5.5.2 Umění jako indikátor 93
A4.5.5.1 Umění jako dar 93
A4.5.5 UMĚNÍ (A2.5.6) 93
A4.5.4.7 Vymývání mozků 93
A4.5.4.6 Terorismus 92
A4.5.4.5 Drogy 92
A4.5.4.4 Neúcta k životu 91
A4.5.4.3 Odmítání utrpení 91
Rostoucí hlad, hltavost, žravost 91
A4.5.4.2
A4.5.4.1 Požadavek vyrobitelnosti 90
A4.5.4 ZLO 89
A4.5.3 UTRPENÍ (A6.1) 89
A4.5.2 PŘÍKLADY 88
A4.5.1 KATEGORIE A STUPNĚ 87
A4.5 Hodnoty 87
A4.4.7 LIDSKÁ PRÁVA 86
A4.4.6.5 Mezilidské vztahy 85
Schopnost vzdorovat svému osudu 85
A4.4.6.4
Schopnost kontaktu s transcendentnem 84
A4.4.6.3
A4.4.6.2 Svoboda a odpovědnost 83
A4.4.6.1 Schopnost reflexe 83
A4.4.6 DŮSTOJNOST ČLOVĚKA 83
A4.4.5 DRUHY LIDÍ 81
A4.4.4 HOMO HUMANUS 79
A4.4.3 HOMUNKULOVÉ 78
A4.4.2 DIMENZE SPIRITUÁLNÍ 77
DIMENZE BIOLOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ 75
A4.4.1
A4.4 Vlastnosti 75
A4.3 Smysl člověka 74
A4.2 Vývoj 73
A4.1.2 DEFINICE SLAVNÝCH 72
ANTROPOLOGIE (A2.5.4.2.1) 72
A4.1.1
A4.1 Co je člověk? 72
A4 Člověk 72
A3.8 Konec života 71
A3.7 Vliv člověka 70
A3.6 Smysl života 70
A3.5 Dimenze života 69
A3.4 Vznik a vývoj 68
A3.3 Princip života 67
A3.2 Podmínky 67
A3.1 Pojem a definice 66
A3 Život 66
A2.6 Poučení 65
A2.5.7 MYSTIKA 64
A2.5.6 UMĚNÍ 64
A2.5.5.7.6 Evoluční jev 63
A2.5.5.7.5 Rytmus 62
Princip autoregulace, sebeorganizace 61
A2.5.5.7.4
A2.5.5.7.3 Integrace s okolím 60
Napětí nebo harmonie 59
A2.5.5.7.2
A2.5.5.7.1 Původ 58
A2.5.5.7 Systémové síly 58
A2.5.5.6.4 Absolutní systém 58
Svobodné systémy, noosféra 57
A2.5.5.6.3
Otevřené systémy, biosféra 56
A2.5.5.6.2
A2.5.5.6.1 Uzavřené systémy 56
A2.5.5.6 Dimenze systémů 55
A2.5.5.5 Základní principy 55
A2.5.5.4 Podstata 54
A2.5.5.3 Teilhard de Chardin 53
A2.5.5.2 Kořeny 53
A2.5.5.1 Proč 52
A2.5.5 SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP, MYŠLENÍ 52
A2.5.4.8 Koperníkovský obrat 52
A2.5.4.7.2 Ideologie 51
A2.5.4.7.1 Obavy 51
A2.5.4.7 Vzpoura 49
A2.5.4.6 Omezení 48
A2.5.4.5 Vnitřek jevů a věcí 47
A2.5.4.4 Metody vědy 46
A2.5.4.3 Nezbytnost vědy 46
A2.5.4.2.1 Antropologie 45
A2.5.4.2 Rozdělení věd 45
A2.5.4.1 Definice a poslání vědy 45
A2.5.4 VĚDA 44
A2.5.3.6 Aurikuloterapie v řádu 43
A2.5.3.5 Nezbytnost filozofie 41
A2.5.3.4 Vývoj vztahu k bytí 40
A2.5.3.3 Zdroje filozofie 39
A2.5.3.2 Moudrost 39
A2.5.3.1 Proč? 38
A2.5.3 FILOZOFIE 38
A2.5.2 PŘIJETÍ POZNÁNÍ 38
A2.5.1 MECHANISMY POZNÁNÍ 37
A2.5 Poznání řádu 37
A2.4 Nezbytnost řádu 35
A2.3 Původ řádu 34
A2.2.1 PARADIGMA 34
A2.2 Co je řád 32
A2.1 Smysl řádu 31
A2 Řád 31
A1.2 Náplň 30
A1.1 Proč tato kapitola? 28
A1 Úvod 28
A Toulky řádem
OBSAH
Své znalosti předával dál - vedl mnoho specializačních i jiných kurzů a v roce 2001 vydal dvoudílnou učebnici, která shrnuje jeho lidské i medicínské postoje a znalosti.
Pracoval až do konce devadesátých let, za dobu svého působení pomohl mnoha trpícím. V posledních letech mu již zdravotní stav další systematičtější práci nedovolil.
Vždy se snažil vidět za nemocí celého člověka. Jeho zaměření jej v sedmdesátých letech dovedlo k akupunktuře a později k aurikuloterapii, v níž dokázal spojit své hluboké medicínské i všeobecné znalosti.
Kromě rodiny se věnoval práci v Ústředním výboru Českého červeného kříže a úspěšně organizoval a režíroval ochotnické divadlo. Od roku 1981 bydlí s manželkou na samotě v Lichnově u Nového Jičína.
Po krátké praxi v Orlové a pěti letech vojenské prezenční služby pracoval v ostravské nemocnici na Fifejdách. Interní oddělení, kde působil, však bylo roku 1957 z politických důvodů rozpuštěno, a Jaroslav Debef dostal za trest umístěnku do Štramberka, kde pracoval jako závodní lékař až do odchodu do důchodu.
se narodil 9. 10. 1925 ve Křtinách jako nejmladší ze šesti dětí místního zámečníka. Vystudoval klasické gymnázium a po roce 1945 medicínu na Masarykově univerzitě v Brně.
MUDr. Jaroslav Debef
O tom všem a ještě o mnoha dalších souvislostech pojednává kniha doktora medicíny Jaroslava Debefa. Je jeho životním poselstvím. On je tím lékařem, který kdysi v mnohých zažehl pověstný plamínek touhy po dalším vědění v oboru tak netradičním.
Aurikulomedicína vyžaduje od lékaře hlubokou znalost medicíny, pochopení člověka-pacienta, oddanost lékaře pacientovi i věci samé a v neposlední řadě pokoru.
Pak již musíme hovořit o aurikulomedicíně.
Po splnění těchto předpokladů lze ucho využít nejen k terapii, ale také k diagnostice a často i ke zjištění mnohem širších souvislostí, v nichž "nemoc" pacienta vznikla jako výsledek konfliktu v některém z individuálních vztahů, který pak ovlivnil ostatní.
že za zdánlivě jednoduchým výkonem musí být hlubší poznání, syntéza poznatků a individuální znalost pacienta a jeho problémů ve všech jeho vztazích. Jen tak může lékař splnit svůj úkol, totiž prospět pacientovi.
Tato kniha je výsledkem promyšleného přístupu, kterým autor odhaluje těm, kteří se zabývají aurikulopunkturou (zapichování jehel do aktivních bodů ucha),
text níže