A Václav IV. se ocitá i na konci svých finančních prostředků kvůli dluhům zanechaným císařem a drastickému snížení daně "stříbrné urbury" z Kutné Hory. Než mohl zažehnat a zvládnout spory s říší, vpadla Václavovi do zad Panská jednota v čele s nevlastním bratrem Zikmundem a s bratrancem Joštem, markrabím Moravy. Sotva se ale králi podařilo dostat se z dvojího zajetí, už se na něj valí problémy Wicklifovy i české reformace s mumrajem hádek na pražské univerzitě a s papeži a jejich legáty. Drama vrcholí, když papežský legát označí českou královnu Žofii za kacířku. Václav, který chtěl rozhodovat nad spornými stranami a nepřiklonil se ani k pravověrným katolíkům, ani k husitům, byl nakonec rozdrcen mezi oběma stranami. Nestal se ani husitským králem, ani císařem, ani striktním vladařem ortodoxního katolictví. Nechtěná, ale velká dějinná role Václava IV. byla klíčovou v počátcích husitské revoluce umožněné liberálním prostředím jeho vlády.
Situace se komplikuje prospěchářským přecházením feudálů mezi papežskou dvojicí v Římě a Avignonu i zabitím Jana z Pomuku.
Navíc začíná domácí církevní revolta s arcibiskupem Janem z Jenštejna.
Mladý král musí náhle řešit spory říšských měst s kurfiřty i spory Lucemburků mezi sebou.
Autor čtenáře uvádí do komplikovaných vztahů klášterů, měst královských i horního města Kutné Hory.
Kniha popisuje nejen život krále Václava IV., ale i stále těžší krizi pozdního středověku.
Končí doba bezkonfliktního vládnutí ve stínu starých známostí a mocenského postavení Karla IV. v říši.
Děj knihy Dvě tajemství krále Václava IV. začíná po jednoduchém období prvních tří let královy vlády.