Kniha představuje zásadní dokument sionistického hnutí, který má svou platnost nejenom v kontextu "národních otázek" předcházejících minulému století, ale dodnes neztrácí na plasticitě, zvlášť tím, že čtenáři se při rozvíjení Herzlova smělého a detailního plánu nutně vybaví, jakými cestami se historie Židů ubírala v době před samotným založením státu Izrael v roce 1948.
Ve jménu racionality předkládá svou střízlivou vizi ustavení státu i plán, jak k tomuto cíli dospět.
Jazyk jeho knihy je prodchnutý neotřesitelnou vírou v pokrok, jak ji přináší technické objevy 19. století, i v racionalitu člověka, která podle jeho slov nabývá vrchu nad všemi "starými a překonanými představami" minulosti.
Židy v diaspoře pojímá jako jeden národ a jediné řešení vidí ve zřízení národního, moderního státu budoucnosti, ať už by byl v Palestině či Argentině.
Přímým popudem pro hledání "moderního řešení" mu byla Dreyfusova aféra i neúnosná situace Židů v tehdejším světě a obzvlášť v Rusku.
Spisem z roku 1896 se vídeňský novinář Theodor Herzl (1860 - 1904) pokusil nalézt jasnou odpověď na tzv. židovskou otázku, která byla jednou z mnoha palčivých "otázek" konce 19. století.