Jak získat ztracené sny zpět - jak být plně přítomen v tomto světě a zároveň udržovat trvalé spojení se světem za světem.

Příliš mnoho z nás ztratilo kontakt se svými sny. Nebudu přehánět, když řeknu, že naše společnost trpí závažnou a vleklou snovou deprivací.

Z pohledu mnoha duchovních tradic se jedná o velmi vážný stav. Jak říkají Navahové, jsou to sny, jejichž prostřednictvím lidé udržují spojení s duchovním světem. Podle Irokézů, pokud jste ztratili sny, ztratili jste část své duše. "Je dlouho známou skutečností," napsal ve své poslední velké eseji věhlasný psycholog C. G. Jung, "že Bůh hovoří především prostřednictvím snů a vizí."

Existují tři hlavní důvody, proč se sny mohou z mnoha moderních životů vytratit:

Špatné návyky. Rytmus a rutina typického městského životního stylu nás prostě nepodporují v tom, abychom si sny pamatovali. Velmi často nás ze spánku vytrhne zvonění budíku, člověk, s nímž sdílíme lože, nebo děti, které potřebují jít do školy. Pak se vypotácíme do světa poháněného kofeinem a snažíme se plnit termíny a závazky. Nezažíváme často situace, v nichž bychom byli podporováni nebo oceňováni za svůj zvyk udělat si čas na zaobírání se sny. Většina z nás neví, jak vytvořit bezpečný prostor, ve kterém můžeme sny sdílet, získat k nim zpětnou vazbu a podporu při plánování svého konání, jímž bychom tvůrčím způsobem vedení a energii snů ztělesnili. Pokud se svými sny nic neuděláme, nebude se nám snít dobře.

Strach a lítost. Utíkáme od svých snů, protože si myslíme, že by nám mohly říct něco, co nechceme slyšet - o temné straně nás samotných, o problému nebo nemoci, které jsou před námi. Zabouchneme dveře se slovy "byl to jen sen". To je chabá strategie. Otázky, které nevyřešíme v noci, k nám často přijdou nepozorovaně v každodenní skutečnosti a kousnou nás do zadku... Nebo se nám zdá něco krásného, o radostném setkání s dokonalým protějškem, o snovém domově, o snové práci, o světovém míru, o něčem nádherném. Když se však probudíme, řekneme si, že někdo jako dokonalý protějšek v našem životě neexistuje, nebo že máme nedokonalý vzhled a nedostatek peněz, nebo že v realitě nedokážeme projevit to, co nás baví ve snech. Opět tedy políbíme sny na rozloučenou a řekneme si, že to jsou "jenom" sny. To je také hloupý reflex. Pokud o něčem dokážeme snít, je možné, že jsme schopni to také dělat.

Nepřirozený spánkový cyklus. Náš koncept dobrého spánku je velmi často v rozporu s našimi sny. Mnozí z nás věří, za podpory mnoha spánkových odborníků a farmaceutických společností, že každou noc potřebujeme trávit sedm až osm hodin nepřerušovaným spaním. Tato myšlenky by mnoho našich předků překvapila. Před příchodem umělého osvětlení (plynového i elektrického) většina lidských bytostí zažívala "segmentovaný spánek" rozdělený nejméně do dvou oddělených cyklů, "prvního spánku" a "druhého spánku", jak se jim říkalo v Anglii.