S tímto v mysli se o to teprve může upřímně pokusit.
Snad právě naopak.
Znamená to, že nemůže nic vskutku důležitého udělat?
Pokud může člověk k zachování smyslu nějak přispět, pak tedy jedině nevědomě.
Lidské vědomí však naproti tomu využívá veškerou vůli k vytvoření polarit, jako jsou štěstí a smutek, pouze k zajištění trvání napětí mezi "uvnitř a vně".
Dnes převládající pojetí smyslu je snadno pochopitelně založeno na představě "šťastného vědomí".