Obsah:
Výrazné osobnosti české scény
"Změnu v terapii nelze způsobit, ale stává se..."
...poznal, co je ve světě
...elegantně organizoval odbornou činnost
Jan Špitz: Jak učil a nepoučoval
"Pattern which connects" WFTC 1987
Jak se vytvořila komunita terapeutů: Bošovy semináře Dubí People a kontext
Slovo na konec - česká scéna rodinné terapie
14.3 Za co je terapeut zodpovědný?
14.2 Kdo může terapii hodnotit, mít na ni nějaký názor?
14.1 Existuje specifický systemická nebo rodinně-terapeutická etika?
14. Etické otázky rodinné terapie
Závěr
13.3.3 Násilí v partnerských vztazích
13.3.2 Postoje terapeutů v případech tělesného násilí - odlišení odpovědnosti a porozumění
13.3.1 Otázky společenské tolerance a tolerance terapeutů
13.3 Tělesné násilí
13.2.1 Systemické porozumění násilí a koordinace na úrovni osob a institucí
13.2 Násilí je systemický problém
13.1.5 Otázky rodičovské autority
13.1.4 Posilování rozsahu, ale i významu a schopnosti empatie
13.1.3 Objev modelu vztahu, kde mohou oba vyhrát - hry s nenulovým výsledkem
13.1.2 Demokratizace rodiny - posilování vědomí hodnoty a důstojnosti života všech členů rodiny
13.1.1 Ingerence státu - posilování legislativních norem rodinného soužití
13.1 Ubývání násilí v rodinách?
13. Násilí
Závěr
12.7 Jak se mluví o smrti - příběh o tragické události
12.6 Oprávnění k zármutku (ztráta nenarozeného dítěte)
12.5 Reakce okolí na zármutek pozůstalých
12.4 Genderové aspekty reakcí zármutku (rodiny po smrti adolescentky)
12.3 Děti a bytostná ztráta
12.2 Jak rodiny tvoří rituály loučení a vzpomínání
12.1.2 Stadiální pojetí
12.1.1 Co vůbec může terapie nabídnout?
12.1 Terapeutické zdroje při práci s lidmi, kteří utrpěli bytostnou ztrátu
12. Ztráty
Závěr
11.5.1 Co je znevýhodňuje?
11.5 Neúspěšní (mnohočetně znevýhodněné rodiny)
11.4 Rodiny, kde je člen s mentální retardací
11.3 Nemluvní a verbálně málo zdatní
11.2.7 Snahy o tematizaci stáří, o pozitivní konstrukci stáří a o tvorbu aktivní komunity
11.2.6 Jaké máme zkušenosti se staršími klienty
11.2.5 Jsou staří lidé sociálně vylučováni?
11.2.4 Senioři a psychoterapie
11.2.3 Jak poznáme, že je někdo starý?
11.2.2 Kdy se člověk cítí být starý?
11.2.1 Kdy stáří začíná?
11.2 Stáří, seniorství nebo pozdní dospělost?
11.1 Ti, co jsou a nejsou YAVIS
11. Ne všichni klienti jsou YAVIS (méně nadějní klienti bývají pro terapeuta obtížnější)
10.2 Terapie
10.1.2 Somatizace
10.1.1 Jazyky nespokojenosti - rodiny citlivé na pocity, rodiny citlivé na bolesti těla
10.1 Mají tělesné nemoci tělesné příčiny a psychické problémy psychické příčiny?
10. Psychosomatičtí pacienti
9.4.5 "Tam mne nedostanete..."
9.4.4 "Musela jsem slíbit, že vám to neřeknu..."
9.4.3 "To jí nemůžu říct..."
9.4.2 "Aby si o sobě moc nemyslel..."
9.4.1 "Jdi si za ním..."
9.4 Těžké situace v terapii rodin s dětmi
9.3.3 Terapie s dospívajícími a jejich rodinami
9.3.2 Rodiny se školáky
9.3.1 Nejmladší děti a jejich rodiče v terapii
9.3 Terapie rodin s malými a staršími dětmi
9.2 Setkávání s dětmi a jejich rodiči
9.1 O dětech, bez dětí, s dětmi
9. Děti v rodinné terapii
8.5 Meze a rizika systemické práce s jednotlivcem
8.4 Klienti se specifickými problémy
8.3 Terapeutické postupy v systemické individuální terapii
8.2 Výhody a nevýhody individuální terapie
8.1 Kdy pracujeme s jedním klientem?
8. Systemická práce s jednotlivcem
Závěr
7.6.3 Kompromis a shoda
7.6.2 Aktivita terapeuta
7.6.1 Neutralita
7.6 Základní terapeutické postupy
7.5 Dvojice před důležitým rozhodnutím
7.4 Dvojice se společným rodičovským problémem
7.3 Dvojice, kde je jeden partner pacientem
7.2 Dvojice v konfliktu
7.1 Partnerská dvojice a moře příběhů
7. Terapie partnerských dvojic
6.9 Terapeutický vztah
6.8 Hodnocení terapie
6.7 Ukončení terapie
6.6 Změna pohledu terapeuta - spolupráce v týmu, konzultace, supervize
6.5.2 Terapeutický úkol
6.5.1 Terapeutické poselství
6.5 Intervence
6.4 Pokračování terapie - pokrok či stagnace
6.3.5 Dohoda o pokračování terapie
6.3.4 První otázky
6.3.3 Počátek terapie - uvítání
6.3.2 Výchozí situace
6.3.1 Koho pozvat k prvnímu rozhovoru
6.3 Průběh terapie
6.2.4 Dohoda o dalším postupu, kontrakt, "zakázka"
6.2.3 Získání informací, počátek nosného příběhu
6.2.2 Vytvoření důvěry v terapeutický proces
6.2.1 Vzájemné seznámení terapeuta a rodiny, terapeutické prostředí
6.2 Cíle prvního rozhovoru
6.1.1 Novost situace při prvním rozhovoru
6.1 První rozhovor
6. Průběh terapie
Část III. Praxe
Příloha: Genealogické značky
Závěr
5.4.6 Vztah k vlastní genealogii
5.4.5 Genealogie jako zdroj příběhů (využívání narativních prvků v práci s genealogií)
5.4.4 Genealogické zkoumání spíše historické - práce s genealogickými údaji
5.4.3 Práce s genealogií
5.4.2 Podobnosti a jejich významy
5.4.1 Co se předává, významy genealogie
5.4 Genealogie
5.3.1 Využívání pojetí cyklu rodinného života
5.3 Nejen metafory, také reálie, proměňování cyklu rodinného života od počátku 20. Století
5.2.1 Genderové aspekty vývoje rodin
5.2 Cyklus vývoje rodin se proměňuje
5.1.3 Cyklus rodin klientů a terapeutů
5.1.2 Cyklus života
5.1.1 Cesta životem
5.1 Metafory, podle kterých žijeme
5. Rodiny v průběhu času, metafory a reálie vývoje rodin, genealogie
Závěr
4.8 Otázky adopce mimo manželství, adopce jednotlivcem, adopce homosexuálními partnery
4.7.5 Adoptivní rodiny a další sociálně tvořené formy rodin
4.7.4 Bezdětné rodiny
4.7.3 Třígenerační rodiny, prarodiče v rodičovských rolích
4.7.2 Nové rozšířené rodiny
4.7.1 Samostatní rodiče a děti (neúplná rodina)
4.7 Minoritní formy rodin
4.6.3 Co pomáhá dětem po rozvodu
4.6.2 Závažné spory o děti
4.6.1 Kontakty s rodičem, který nežije s dítětem
4.6 Po rozvodu
4.5.1 Rozvodové napětí a děti
4.5 Proces rozvádění - soukromé a veřejné loučení, legální a psychologický rozvod
4.4 Terapeuti a rozvodová situace
4.3.2 Utajování před dětmi a sdělování dětem
4.3.1 Otázka přijetí rozvodu partnery
4.3 Konflikt partnerů, předrozvodovoá situace
4.2.2 Rodiny s chronickým konfliktem
4.2.1 Úplné rodiny většinové společnosti jsou také různé
4.2 Kulturní odlišnosti rodin v Česku
4.1.1 Tradiční a netradiční formy rodin
4.1 Formy rodin
4. Rodiny, jejich formy a proměny
Část II. Rodiny
3.4 Terapeutický rozhovor
3.3.2 Převyprávění
3.3.1 Dekonstrukce
3.3 Osvobozující formy komunikace
3.2.2 Mýtus
3.2.1 Rituál
3.2 Mocné formy komunikace
3.1.6 Rozhovor - diskurz
3.1.5 Explicitní komunikace - implicitní komunikace
3.1.4 Verbální komunikace - nonverbální komunikace
3.1.3 Komunikace - metakomunikace
3.1.2 Text - kontext
3.1.1 Komunikace o věcech - komunikace o vztazích
3.1 Roviny komunikace
3. Komunikace
Závěr
2.8.4 Gender jako třetí člen párových vztahů - loajalita a paradoxy tradičních konstrukcí
2.8.3 Rodiny, kde tradiční scénáře života mají příliš velkou sílu - rizika úzce definovaných genderových rolí
2.8.2 Zkoumání osobních témat
2.8.1 Terapeutky a terapeuti, klienti a klientky
2.8 Genderová vnímavost ve výcviku rodinných terapeutů
2.7 Názory na genderové role v Česku
2.6 Být ženou, být mužem - genderová identita a kontexty její tvorby
2.5.2 Historické kořeny mocenské nerovnosti a genderového uspořádání
2.5.1 Muži a ženy jako ahistorický kulturní vzorec
2.5 Genderové odlišnosti - biologické a sociálně konstruované nejsou polarity
2.4 Zdroje našeho genderového přístupu v terapii
2.3 Pojem gender
2.2 Implicitní modely rodinných vztahů klientů a terapeutů
2.1 Odlišnost mužů a žen a předpoklady o odlišnostech
2. Gender a rodinná terapie
1.5.3 Mezioborovost rodinné terapie
1.5.2 Potřebuje rodinná terapie teorii rodiny?
1.5.1 Jakou terapii si přejí klienti?
1.5 Jakou teorii potřebuje rodinná terapie?
1.4 Kolaborativní terapie
1.3.4 Čtení literatury jako zdroj
1.3.3 Psaní v narativní terapii a výcviku
1.3.2 Narativní verze pravdy
1.3.1 Příběhy jako terapeutické zdroje
1.3 Narativní terapie
1.2.1 Sociální konstrukce a fakta
1.2 Sociální konstruování
1.1 Systemický přístup
1. Jazyk, metafora a teorie rodinné terapie
Část I. Teoretické základní rodinné terapie
Obsahu
Text je určen psychologům, psychiatrům, pracovníkům v oblasti sociální práce, speciální pedagogiky a andragogiky a především studentům těchto oborů.
Rozebírají také problematiku násilí v důvěrných vztazích či ztrát, s nimiž se v životě všichni setkáváme (smrt, nemoc, zdravotní potíže, bytostné ztráty).
Renomovaní čeští autoři popisují systemickou práci s jednotlivcem a uplatnění systemického myšlení u širších systémů. Přinášejí nové kapitoly o starších klientech, klientech s mentálním handicapem, klientech, kteří nejsou verbálně zdatní či sociálně úspěšní.
Terapie je chápána jako proces, při kterém klienti společně s terapeutem hledají nový pohled na řešené problémy.
Cílem je vysvětlit aplikaci teorie v konkrétních situacích.
Doplněné a přepracované vydání úspěšné knihy propojuje výklad teorie s praktickými ukázkami rodinných příběhů a terapeutických problémů.