Dnes se udělalo na říjnové sobotní dopoledne hezky a teploty jsou téměř letní i na začátek října. Nechal jsem všeho a plány přesunul na jindy a vyrazil na louky za řeku, kde roste nejvíc všech bylin po celý rok. Chodívám tam koukat na koníky v ohradě a obdivuji mnoho set letou alej topolů, které jsem si myslíval, že už nikdy neuvidím, jen na starých obrazech. Vzal jsem si jen to nejnutnější a když jsem přicházel vzpomínal jsem, kde jsem na jaře trhal květ hlohu, který už mám nasušený doma ve skleničce. Dnes přišla řada na krvavě rudé hložinky, které odjakživa zbožňuji, loni jsem je naložil do alkoholu a udělal z nich tinkturu, měla úspěch a proto ji letos musím naložit ještě více. Konečně jsem našel velké plody, některé byly krásně karmínově červené a ty další už temně rudé, natrhal jsem dva malé sáčky a doma je probral, některé nasuším a jiné nadrtím a naložím do lihu. Ráno piji čaj z květu hlohu a lípy na podporu cév na lačno a tinkturu vyrobím takto : recept: 100 g zralých, omytých a keramickým nožem nasekaných hlohových bobulí zalijeme 0,5 litrem alkoholu (ideálně koncentrace 50% a více). Po 21 dnech přecedíme přes plátno, přelijeme do láhve a uchováváme na tmavém místě. NO A JE TO, ZDRAVÍČKO JE V LAHVI, VENKU SE ROZPRŠELO, TO JSEM TO STIHNUL TAK TAK, PŘÍRODA MI DÁ CO POTŘEBUJI A MÁM TO ZA OKNEM. UTÍKEJTE SI NATRHAT JEŠTĚ NEŽ ZAČNE MRZNOUT, VÁŠ BLAHOSLAVENÝ TEAM CESTY MEZI SVĚTY