Další v sérii Kurasových „civilizačních“ knih sledujících pokračující destrukci západní civilizace zevnitř i zvenčí, s obvyklým, ač stále víc šibeničním humorem komentujícím její absurdity a varujícím před blížícím se kolapsem, jestliže se zavčas neprobereme z letargie k jeho zastavení. Její kapitoly volně přeskakují z bláznivin edukačních, genderových, ekologistických, antisemitských a antikřesťanských na politizaci dětí a mladistvých, po cenzuru médií včetně internetu a nenásilnou ale do hloubky západních struktur prorůstající islamizaci, dnes už prováděnou samotnými domorodými Evropany. Zamýšlí se nad „liberální demokracií“ znatelně se přeměňující v novou totalitu, a klade si otázku, jaký je vlastně rozdíl mezi řecky pojmenovanou demokracií a latinsky pojmenovaným populismem (lingvisticky znamenajícími totéž). A nabízí výklad, že populismus, ten strašák liberálních demokratů, není ohrožením demokracie, nýbrž její možná už poslední šancí na záchranu.