Vím, že existuje jisté procento mužů, kteří mají na tuto tématiku jiný názor a kteří degradují zde uvedené názory na názory zakomplexovaného člověka. Na tomto místě bych chtěl upozornit, že z rozhovorů s desítkami mužů jsem poznal, jak se na věc dívá většina mužské populace a o to mi jde.
Sexual harassment je první krok ke konci světa. Možná, že uvedením některých projevů na pravou míru přestanou ženy prosazovat své názory tak suverénně a celý nástup ženského feminismu se zpoma­lí, ne-li zhroutí.
Stále ještě můžeme beztrestně ženám lichotit, vyprávět jim lechtivé historky, lákat je do vypůjče­ných bytů a tisknout se k nim při tanci. Je naší povinností zachovat tento stav. Je totiž přirozený a příroda se na hlavu stavět nemá.
A už vůbec ne, aby na přehmaty žen nesmělo být upozorněno a nesměly být vykázány za příslušné meze. Situace v naší republice je z pohledu na "pokrok" klasického amerického feminismu relativně docela zdravá.
Polarita chování je nutná. Neznamená to však, že se tím auto­ maticky překvalifikovává nespravedlivost na spravedlivost a nesmy­ sl na smysluplnost.
Tři královny, z nichž jedna byla prý po celý život pannou, jedna císařovna, jedna carevna a jedna doktorka přes fyziku, které měly v evropské historii moc a význam srovnatelný se svými muž­skými protějšky, působí dnes na nás s odstupem času nežensky a žádná z nich se nezjevuje v mužských sexuálních fantaziích jako symbol ženské přitažlivosti, která sice není hlavním kritériem kva­lity člověka, nicméně však významným.
Historie lidstva je (kromě prehistorie) prakticky historií muž­ských počinů, vynálezů a rozhodnutí (ať už kladných nebo zápor­ných).
Zde někde leží odpověď na ono Higginsovské " Why cannot be women like men?",
Byl by ochuzen o prvek ženskosti, který nám sice leze na nervy" ale který podvědomě u žen do jisté míry vyžadujeme. Ať to zní sebeabsurdněji, cítíme se ve větší du­ ševní rovnováze s tou iracionální bytostí, která nám nadává, když se nepřezujeme v předsíni a která nás nevyzývá k sexu, jen co se na chvíli s ní ocitneme sami, i když si v duchu přejeme vlastnosti opač­ né.
Jde totiž o to, že nejkrásnější vlastností ženy je ženskost. Měl-li někdo možnost soužití se vzácně se vyskytujícím tvorem, který je sice geno-i fenotypicky ženou, ale jedná dokonale logicky, nehysterčí, netrojčí, nevyhazuje peníze za hadry a voňavky, nevyčítá nesmysly a malichernosti atd., ten zjistil, že svět by jistým způsobem zhořkl, kdyby byly nešva­ ry ženského myšlení vymýceny.
Na tomto místě je však třeba zdůraznit jeden důležitý aspekt, který zapříčiňuje to, že my muži (na rozdíl od feministek, které dovedou žít bez nás) nemůžeme žít bez žen (i když s ženami jen s potížemi).
Publikace nernůže postihnout všechny fenomény ženského jed­ nání, které nám, ale nakonec i jim samým, ztrpčují život. Čím čas­ těji se tyto úlety projevují, tím spíše se muži staví do (zdánlivě) nadřazené role a tím silněji je v ženách indukován projev feminis­ mu, který z nás dělá mužské šovinisty.
My se však musíme ptát objektivně: A ona s ním nespala? Ona z toho nic neměla? Bolelo ji to? Jestli ano, tak proč to dělala? Kdo ji k tomu nutil? Komu prospěje, donutíme-li někoho žít s ně­ kým, s kým nechce? Když jí to tak vadilo, proč neutekla ona dříve?
"On s ní žil jenom kvůli posteli. Na to mu byla dobrá. A pak od ní utekl. ""Zmetek jeden, takoví jsou všichni mužští! O nic jiného jim nejde. "
Příkladem za všechny budiž následující modelový rozhovor dvou žen:
Autor používá tento termín k tomu, aby odhalil a na pravou míru uvedl některé aspekty ženského chování, které jsou nám každodenně podsouvány s takovou samozřejmostí a frekvencí, že se pomalu stávají pravdou.
Pojem "mužský šovinismus" zavedly americké feministky, které muže nenávidí, nepotřebují, a tudíž cejchují muže, kteří jsou normální, a projevují tedy fyzic­ ký zájem o ženy, na "male shauvinists" a "sexists".
Přes všechny ženské iracionální projevy a mnohdy i příkoří si uvědomují, že je potřebují.
Ti se mohou ženám posmí­vat, cítit se nad nimi nadřazeni, ale v podstatě je mají rádi, ožívají v jejich společnosti, nechávají se jimi motivovat k veledílům i zlo­ činům, uznávají jejich nezastupitelnost a nesčetnými pozornost­ mi, dary, oběťmi a hudebními, básnickými a vůbec uměleckými díly to dokazují.
Pojem "mužský šovinismus" s celým svým nenávistným pod­ textem nezavedli pochopitelně muži.
Autor zde kritizuje ženy mimo jiné za jejich touhu po emancipaci.
Problematika diskutovaná v této knize tíží mnoho lidí, samozřejmě hlavně mužů.