Je určena čtenářům napříč generacemi.
A současně je to navěky poznamenalo.
Kniha dává nahlédnout do osudů těch, kteří hrdinům vinnetouovské filmové série dali život.
Možná i proto jsou filmové mayovky až dosud nejčastěji opakovanými zahraničními filmy nejen v českých televizích.
A Vinnetou takový je.
V historii je totiž jen málo filmů, na jejichž hrdiny si chtěly hrát děti a nad jejichž osudy plakali jejich rodiče.
A když před 50 lety byla Vinnetouova a Old Shatterhandova dobrodružství zfilmována, objevil se fenomén, který do té doby neměl obdoby - a nemá dodnes.
ale učinil to tak geniálně, že jím ovlivnil celé generace lidí od nejmladších po nejstarší nejen u nás, ale doslova po celé Evropě až do současnosti.
Příběh hrdého náčelníka indiánského kmene Apačů a jeho bílého bratra Old Shatterhanda si jeho autor, Karel May, vymyslel sice už v druhé polovině 19. století,
A kdo si myslí opak, pak nikdy nepropadl tomu úžasnému kouzlu romantiky, tak dokonale namíchané s lidskou ušlechtilostí, hrdinstvím, přátelstvím, spravedlností a překrásnou přírodou, jako je tomu v životních osudech Vinnetoua.
Vinnetou prostě žije!
(např.fakt, že Karel May má české potomky, režiséra filmových mayovek zavraždila česká manželka, někteří z hrdinů se narodili v Česku či jinak se s Českem zapletli, a jak známé české herce dabující mayovské hrdiny jejich práce trvale poznamenala).
a rovněž málo známé české souvislosti s hrdiny mayovek
dále medailony filmových hrdinů vinnetouovské série, příběh pokrevního bratrství Pierra Brice a Karla Gotta včetně repa z jejich společného koncertního turné a rozhovoru s Karlem Gottem,
rozsáhlou reportáž z letošních oslav výročí na místech natáčení v Chorvatsku včetně rozhovoru s představitelem Vinnetoua Pierrem Bricem,
Obsahuje:
Kniha reportérů deníku Blesk Michaely Remešové a Romana Schustera vychází u příležitosti 50.výročí vzniku prvního ze série slavných vinnetouovských filmů a dalšího tv uvádění série mayovek.
Karel Gott poprvé o pokrevním bratrovi
Příběhy hrdinů filmových mayovek
Pierre Brice o slavném filmu po 50 letech