Vyhledávaná publikace s didaktickou pečlivostí charakterizuje stěžejní psychologické pojmy a zároveň čtenáře seznamuje s historií i aktuálním směřováním oboru.

Důraz je kladen na vyčlenění základních psychologických jevů, procesů a činností, díky nimž se člověk ve světě, v druhých lidech i v sobě samém orientuje a zvládá nároky smysluplného života.

Klíčové kapitoly jsou věnovány tématu osobnosti – její skladbě a vývojovým fázím. Nastíněny jsou také základy sociální a vývojové psychologie.

Helus Zdeněk

Byl odborníkem v oblasti psychologie a pedagogiky. Zabýval se zejména problematikou dítěte, dětství, vlivy současného světa na vývoj dítěte (razí koncepci tzv. osobnostního přístupu k dětem a mládeži s důsledky pro školní vyučování a postavení dítěte v rodině) a problematikou vzdělávací, respektive školní úspěšnosti dětí a dospívajících.

Zdůrazňoval význam potencialit (možností dosahovat při určitých opatřeních lepších výsledků než bylo dosahováno dosud), motivace, citového prožívání, vývoje schopnosti učit se jak se učit a poznávat jak poznávat a odstraňování vnitřních bloků a bariér (úzkostí, sníženého sebevědomí apod.).

Zabýval se i přípravou učitelů, s důrazem na jejich kompetence zvládat nové úkoly a nároky, které přináší společnost vědění, ale také narůstající problémy související s krizovými jevy ve společnosti. Působil na Univerzitě Karlově v Praze. Byl mluvčím asociace děkanů pedagogických fakult.

ČÁST PRVNÍ – K ROZLIŠENÍ PSYCHOLOGIE LAICKÉ A ODBORNÉ, ROZVÍJENÉ NA VĚDECKÉM ZÁKLADĚ 1. Čtyři znaky odborné, vědecky fundované psychologie 1.1 Znak prvý: Poznatky, terminologie, teorie 1.2 Znak druhý: Spolehlivé metody, metodické postupy a strategie 1.3 Znak třetí: Psychologie je rozvíjena ve vědeckých centrech, aplikačních institucích 1.4 Znak čtvrtý: Utváření vztahu k jiným vědním disciplínám 2. Členění psychologie – psychologické disciplíny Stručná rekapitulace první části Náměty k promýšlení a cvičení Základní doporučená literatura Literatura k dalšímu studiu ČÁST DRUHÁ – VĚDECKÁ PSYCHOLOGIE: OD PŘEDCHŮDCŮ K JEJÍMU ZRODU 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 1.1 Zastavení prvé – důraz na duši 1.2 Zastavení druhé – důraz na mysl, vědomí 1.3 Zastavení třetí – důraz na reagování 1.4 Zastavení čtvrté – zkoumání vztahu mezi psychickými jevy a mozkem 1.5 Zastavení páté – člověk jako příslušník národa či pohlcený davem 2. Zrod vědecké psychologie: Čtyři vybrané události jejího počátku 2.1 Založení první laboratoře 2.2 Vydání velkého syntetického díla 2.3 Klinická bádání, psychoterapeutická pomoc 2.4 První testování Stručná rekapitulace druhé části Náměty k promýšlení a cvičení Základní doporučená literatura Literatura k dalšímu studiu ČÁST TŘETÍ – SOUČASNÁ PSYCHOLOGIE: OBLASTI JEJÍHO VYMEZOVÁNÍ 1. Psychologie: Věda o psychice, o vědomém a nevědomém prožívání 1.1 Čtyři výchozí poznatky 1.2 Vědomí 1.2.1 Dvě základní charakteristiky vědomí 1.2.2 Změněné stavy vědomí 1.3 Vědomí v akci – pozornost 1.4 Vědomí a nevědomí 1.5 K výzkumům souvisejícím s nevědomím 1.5.1 Podprahové vnímání 1.6 Spánek a sen 1.6.1 Stadia spánku 1.6.2 Sen 2. Psychologie: Věda o chování 3. Psychologie: Prožívání, chování a neurohumorální systém 3.1 K výzkumům psychických korelátů mozkových hemisfér 3.2 Nervová soustava, endokrinní systém a psychika 3.3 Mozek ve vývoji, plasticita mozku a psychika 4. Psychologie: Prožívání, chování a sociokulturní systém 4.1 K vymezení pojmu kultura 4.2 Přínosy terénních kulturněantropologických výzkumů 4.3 Dimenze charakterizující kulturu – jejich psychické koreláty Stručná rekapitulace třetí části Náměty k promýšlení a cvičení Základní doporučená literatura Literatura k dalšímu studiu ČÁST ČTVRTÁ – POHLED NA ZÁKLADNÍ DUŠEVNÍ JEVY: ÚVOD DO OBECNÉ PSYCHOLOGIE 1. Vnímání 1.1 Od počitku ke vjemu 1.2 Smyslové modality 1.2.1 K rozlišování druhů receptorů 1.2.2 Prahy vnímání 1.3 Organizace vjemového pole 2. Operování s primárními obsahy mysli: Představy a fantazie 2.1 K paměťové představivosti 2.2 K podobám a významu fantazijní představivosti 3. Myšlení 3.1 Druhy myšlení 3.2 Myšlení a jazyk 3.3 Pojmy – pojmotvorba 3.4 K vývoji myšlení 3.4.1 Piagetova koncepce čtyř stadií vývoje myšlení u dětí 3.4.2 Vygotského koncepce činitelů rozvoje myšlení 3.4.3 Škola a vedení žáků k rozvoji myšlení 4. Emoce/city 4.1 Důležité znaky emocí/citů 4.1.1 Prožívání emocí/citů 4.1.2 Fyziologické koreláty emocí 4.1.3 Výrazy/exprese emocí 4.1.4 Šíření emocí 4.1.5 Regulace emocí 4.2 Ke druhům emocí 4.2.1 K tématu základních emocí 4.2.2 Vyšší, respektive sociální emoce 4.3 Aktuální téma: Emoční inteligence 5. Motivace 5.1 Motiv a jeho skladba: Potřeby a incentivy 5.2 K analýze potřeb 5.3 Aktuální téma: Výkonová motivace 6. Učení: Základní činnost adaptace a rozvoje osobnosti 6.1 Paměť – předpoklad učení 6.1.1 Paměť jako proces – jeho tři fáze 6.1.2 K druhům paměti 6.2 K psychofyziologickým základům paměti a učení 6.3 Čtyři základní druhy učení 6.3.1 Učení signálům (podmiňování) 6.3.2 Učení operantní (instrumentální) 6.3.3 Učení nápodobou (imitací) 6.3.4 Učení vhledem 6.4 Učení disfunkční 6.5 Specifika lidského učení 6.6 Usilování o způsoby efektivního učení Stručná rekapitulace čtvrté části Náměty k promýšlení a cvičení Základní doporučená literatura Literatura k dalšímu studiu ČÁST PÁTÁ – OSOBNOST 1. „Já“ a sebepojetí 1.1 Sebepojetí a jeho aktualizace 1.2 K obsahové orientaci sebepojetí 1.3 Sebepojetí a autoregulace osobnosti 2. Pohled na vlastnosti osobnosti: Čtveřice základních vlastností 2.1 Schopnosti 2.1.1 Inteligence 2.1.2 Mezníky pojetí inteligence 2.2 Temperament 2.2.1 Temperament jako vrozená vlastnost 2.2.2 Temperamentové dimenze 2.3 Charakter 2.4 Odolnost 2.4.1 Zátěž a stres 2.4.2 Posttraumatická stresová porucha 2.4.3 K choroboplodným dopadům stresu 2.4.4 Typy osobnosti a stres 2.4.5 Vulnerabilita versus resilientní vlastnosti osobnosti 2.4.6 Odolná – sebeozdravná osobnost 3. Pohled na vlastnosti osobnosti: Velká pětka – „big five“ Stručná rekapitulace páté části Náměty k promýšlení a cvičení Základní doporučená literatura Literatura k dalšímu studiu ČÁST ŠESTÁ – ČLOVĚK MEZI LIDMI: UVEDENÍ DO SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE 1. Mezilidské vztahy: Jejich význam a pojetí 1.1 Základní druhy mezilidských vztahů 1.1.1 Vztahy osobní blízkosti versus vztahy výkonově funkční 1.1.2 Vztahy zvnitřněné versus distancované 1.1.3 Vztahy zprostředkované 1.1.4 Vztahy posilující (aktivizující) versus oslabující (dezaktivizující) 1.2 K činitelům ovlivňujícím mezilidské vztahy 1.2.1 Vytváření dojmu – efekt primárnosti 1.2.2 Interaktivní posilování výchozího dojmu – efekt očekávání 1.2.3 Atribuční tendence: Základní atribuční chyba 1.2.4 Atribuční tendence: Aktivizující versus dezaktivizující atribuce 2. Sociální začlenění – problematika sociálních skupin 2.1 Hlavní znaky malé sociální skupiny 2.2 Pohled na druhy malých sociálních skupin 2.3 Jedinec ve skupině 2.3.1 Transformace individua v člena skupiny 2.3.2 Osobnost a role 2.4 Vedení skupiny 2.4.1 Styly vedení – řízení skupiny 2.4.2 K osobnosti efektivně řídícího vůdce – vedoucího 2.5 K uplatňování vlivu skupiny 2.5.1 K tématu konformity 2.5.2 K tématu poslušnosti 2.5.3 K tématu předsudků 3. Sociální interakce a komunikace 3.1 Základní podoby a dimenze komunikace 3.2 Druhy komunikace 3.2.1 Verbální komunikace 3.2.2 Paraverbální komunikace 3.2.3 Neverbální komunikace 3.2.4 Metakomunikace 3.3 Komunikace zdravá – funkční oproti nezdravé – disfunkční 4. Antisociální a prosociální jednání: Příklad agresivity versus altruismu a lidskosti 4.1 Agresivita jako příklad antisociálního jednání 4.1.1 K formám agresivity 4.1.2 K příčinám agresivity 4.2 Prosociální chování – altruismu 4.3 Prosociální chování – lidskost Stručná rekapitulace šesté části Náměty k promýšlení a cvičení Základní doporučená literatura Literatura k dalšímu studiu ČÁST SEDMÁ – ČLOVĚK VE VÝVOJI: UVEDENÉ DO ZÁKLADŮ VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE 1. Vývoj – souvislost s věkem 2. Pět základních úrovní vývoje 2.1 Vývoj jako zrání 2.2 Vývoj jako učení 2.3 Vývoj jako socializace 2.3.1 Fáze celoživotní socializace 2.3.2 Socializace funkční a disfunkční 2.4 Vývoj jako edukace 2.4.1 Edukace jako výchova 2.4.2 Edukace jako vzdělávání 2.5 Vývoj jako sebeutváření jedince 3. Polarity charakterizující vývoj 3.1 Kontinuita versus diskontinuita ve vývoji 3.2 Vzestupné – evoluční versus sestupné – involuční směřování vývoje 3.3 Vývojová normalita versus odchylky od ní 4. Vývojové epochy a období 4.1 Prenatální věk 4.2 Vývojová epocha dětství 4.2.1 Období novorozenecké a kojenecké 4.2.2 Období batolecí 4.2.3 Období předškolní 4.2.4 Období raného školního věku 4.3 Epocha dospívání 4.3.1 Pubescence 4.3.2 Adolescence 4.4 Dospělost 4.4.1 Raná dospělost 4.4.2 Střední a vrcholná dospělost 4.4.3 Období pokročilé dospělosti 4.5 Stáří 4.5.1 Stáří rané versus stáří pokročilé 4.5.2 Pozitiva stáří – způsoby, jak čelit negativům stárnutí Stručná rekapitulace sedmé části