Tyto vrstvy uvažování zůstávají ovšem součástí naší osobnosti i v pozdějším věku - a mohou převládnout v době, kdy se stává velice těžkým udržet rovnováhu mezi intelektem, citem a vůlí, kdy harmonický rozvoj mysli vyžaduje v dnešním komplikovaném světě více úsilí, než tomu bylo dříve.
Navíc - ač si to začasté explicitně ani neuvědomujeme - i my všichni si v sobě neseme nejrůznější stupně způsobů myšlení. Koneckonců všichni procházíme archaickými způsoby myšlení v dětském a věku a v období dospívání, podobně jako si v matčině lůně zhruba opakujeme fyzickou antropogenezi.
Velká část lidstva dosud žije a uvažuje podle schémat a koncepcí myšlení filozofického nebo i předfilozofického. Pochopení různosti způsobů myšlení může proto pomoci i k lepšímu vzájemnému porozumění v dnešním multikulturním světě.
Dnešní svět je z hlediska myšlenkových konceptů velice pestrý a rozrůzněný. Jeden z nich, moderní myšlení vědecké či předmětové, převažuje v dnešní době jen u malé části světové populace.
Proč je téma různých způsobů myšlení dnes tak naléhavé?
Soustřeďuje se přitom zejména na rané formy myšlení, které předcházely myšlení novověkému, i když v závěru publikace je stručně shrnut i následující vývoj.
V této knize autor usiluje o rozšíření tohoto dosavadního pohledu, přičemž se opírá o svědectví výtvarného umění, které poskytuje doplněk k přístupu filozofickému a historickému zejména v oblastech, kde psané doklady chybí či jsou nedostatečné.
Vývoj lidského myšlení byl v dosavadních dějinách studován většinou na základě dochovaných písemných dokladů, v menší míře pak z hlediska z ústní tradice, ale jen málokdy jinak.