Text působí jako návod, jak se orientovat ve vlastním myšlení, rozpoznat svůj sklon k iracionalitě, i když se svým založením považujeme za osoby řízené rozumem.
Oboje nás zbavuje kritického pohledu na vůdce a naše souvěrce, přiměje nás v opojení spáchat zločin a stejně tak jsme díky víře schopni hrdinských skutků, ke kterým bychom se jinak neodhodlali…
V davu nikdy nejsme sami, díky víře nikdy nejsme sami.
Víra je emocionální stav, díky kterému jednáme podle psychologie davu.
Na druhou stranu lidská víra významně ovlivňuje činnost politických stran, církví, ekologických organizací i vědeckých skeptiků.
Ovšem jak si tedy vysvětlit masy lidí, jež toto pro víru obětují?
Podle evoluční teorie by naše tělesná stavba a chování měly směřovat k možnosti mít co nejvíc potomků a dále šířit své geny.
Zamyslíme-li se, zdá se, že není možné odpovědět na otázku, k čemu je náboženství dobré.
Víra je a vždy byla zcela běžná, je to cosi, bez čeho si mnoho lidí neumí představit svůj život.
V boha věří většina lidstva.
Kniha se snaží na tyto nejednoduché otázky týkající se iracionality a víry nalézt odpovědi.
Proč jsme schopni nasazovat život při obraně standarty?
Proč k smrti nenávidíme skupiny lidí, kteří se od nás neliší ničím kromě názorů na několik abstraktních a nepodstatných záležitostí?
Proč si za vůdce volíme jedince s psychopatickými sklony?