28.6 Autorita z hlediska požadavků výchovné praxe
28.5 Autorita z hlediska ontogenetického vývoje
28.4 Respektování autority - problém rodiny, školy i společnosti
28.3 Hledání vztahů mezi autoritou a výchovou
28.2 Vybraná kritéria členění autority a její typologie
28.1 Co je a co není autorita aneb Obsahová neujasněnost pojmů jako charakteristický rys moderní doby
28. AUTORITA V ZRCADLE VÝCHOVY (Alena Vališová)
27.5 Závěr
27.4.6 Pomoc rodičům a blízkým lidem
27.4.5 Doléčovací programy
27.4.4 Péče v terapeutických komunitách
27.4.3 Střednědobá ústavní péče
27.4.2 Ambulantní péče
27.4.1 Detoxikace
27.4 Struktura systému poskytované péče z hlediska nároků kladených na klienta
27.3 Možnosti terapie v jednotlivých fázích cesty do drogové závislosti
27.2 Etapy na cestě mladistvých do drogové závislosti
27.1 Úvod
27. CESTA DO DROGOVÉ ZÁVISLOSTI A MOŽNOSTI NÁVRATU (Systém péče o mladistvé problémové uživatele drog a závislé jedince v České republice) (Milada Votavová)
26.7 Volba další vzdělávací cesty a přípravy na povolání
26.6.2 Životní krize a krizová intervence
26.6.1 Sociální opora
26.6 Pedagogicko-psychologická pomoc žákům
26.5.7 Sebepoškozování a sebevražedné chování
26.5.6 Poruchy sociálního zařazení
26.5.5 Poruchy sebepojetí spojené s poškozujícím životním stylem
26.5.4 Návykové a impulzivní poruchy
26.5.3 Alkohol a alkoholismus
26.5.2 Problémy působené návykovými látkami
26.5.1 Návykové poruchy
26.5 Sociálněpatologické jevy ohrožující děti a mládež
26.4.6 Poruchy chování a výchovné problémy u žáků mladšího a středního školního věku
26.4.5 Specifické poruchy chování
26.4.4 Žáci se vzdělávacími problémy - potřeba pomoci a podpory
26.4.3 Mimořádně nadaní a talentovaní žáci - výzva pro učitele
26.4.2 Výchovně-vzdělávací péče o děti a mládež s postižením
26.4.1 Děti a mládež se speciálními výchovně -vzdělávacími potřebami
26.4 Vybrané otázky z oblasti speciálněpedagogické práce
26.3.4 Základní škola a její požadavky na žáka
26.3.3 Výchova v mateřské škole a její vliv na rozvoj sociálních kompetencí
26.3.2 Sekundární socializace a výchovná instituce
26.3.1 Výchozí pojmy
26.3 Socializace dítěte v prostředí školy a některá úskalí
26.2.3 Selhávání vychovatelů: nedůslednost, nepravidelná výchova, zanedbání
26.2.2 Typy primárního výchovného působení, jejich vztah k projevům žáka v prostředí školy a vliv na další chování
26.2.1 Rodinné prostředí, žák a výchovné interakce
26.2 Širší diagnostické kontexty
26.1.2 Pedagogická diagnóza a koncepční výchovně-vzdělávací činnost
26.1.1 Význam evaluace a autoevaluace pro řízení ve školství a rozvoj výchovně-vzdělávací práce
26.1 Význam pedagogické diagnózy pro moderně koncipovanou poradenskou a výchovnou činnost
26. PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA, PREVENTIVNĚ VÝCHOVNÁ ČINNOST A POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (Richard Jedlička)
25.4 Závěr
25.3.3 Posílení role pedagogicko-psychologické diagnostiky ve výchovně-vzdělávacím procesu a některé změny v jejím pojetí vnesou novou kvalitu do pedagogické a pedagogicko -psychologické činnosti učitele - lze ji označit jako diagnostickou způsobilost
25.3.2 Rozšířené pojetí pedagogicko-psychologické diagnostiky lze očekávat v důsledku změn, které s sebou přinášejí úvahy o poslání současné pedagogické psychologie
25.3.1 Možnosti využití informačních technologií v pedagogicko-psychologické diagnostice
25.3 Pedagogicko-psychologická diagnostika pod zorným úhlem společenských a technologických proměn a inovačních tendencí ve školství
25.2.5 Autodiagnostika učitele
25.2.4 Diagnostika na základě nestandardních metod a postupů - diagnostika úkolové situace - diagnostikování žákových kompetencí (součást realizace rozvojetvorných postupů, programů, projektů)
25.2.3 Diagnostika na základě standardních metod a postupů
25.2.2 Pedagogická diagnostika
25.2.1 Přirozená diagnostika
25.2 Pedagogicko-psychologická diagnostika pro učitele a z ní vyplývající učitelovy diagnostické kompetence
25.1.1 Základní charakteristiky sociopsychických dispozic
25.1 Dispozice jako výchozí pojem Hrabalovy diagnostiky
25. PEDAGOGICKO?PSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA A OČEKÁVANÉ PROMĚNY JEJÍHO POJETÍ (Hana Krykorková, Martin Chvál)
24.3.3 Poradenské činnosti ve školním prostředí
24.3.2 Poradenský proces ve školním prostředí
24.3.1 Roviny osobnostního a profesního rozvoje učitele (poradce)
24.3 Předpoklady poradenské práce ve školním prostředí
24.2.5 Zařízení poskytující služby pro výkon ústavní a ochranné výchovy (srov. § 2 zákona č. 109/2002 Sb.)
24.2.4 Zařízení poskytující poradenské, diagnostické a informační služby školám, rodičům a žákům
24.2.3 Odborná kvalifikace pro výkon profese výchovného poradce
24.2.2 Systém poradenských služeb ve školách a jejich spolupráce s rodinou
24.2.1 Zákon o poradenských službách poskytovaných ve školách a školských zařízeních
24.2 Definice poradenství ve školním prostředí
24.1 Cíle spolupráce rodiny a školy
24. SPOLUPRÁCE RODINY A ŠKOLY V OBLASTI VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ (Michaela Vítečková)
23.4.2 Kde hledat podporu v záměrech multikulturní výchovy
23.4.1 Závěry pro pedagogickou praxi
23.4 Multikulturní výchova ve škole: pedagogické dokumenty a praxe vzdělávání
23.3 Multikulturní výchova a další vybraná témata
23.2.1 Multikulturní výchova jako interdisciplinární obor
23.2 Multikulturní výchova: vymezení pojetí
23.1.2 Práce s diverzitou
23.1.1 Migrace a diverzita
23.1 Proč se zabývat multikulturní výchovou
23. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (Eva Janebová, Hana Kasíková)
22.5 Shrnutí
22.4 Škola a estetická výchova v kontextu ostatních formativních vlivů
22.3.3 Interdisciplinarita
22.3.2 Obsahová integrita
22.3.1 Procesuální komplexnost
22.3 Principy estetické výchovy
22.2 Co je cílem estetické výchovy?
22.1 Proč se vůbec zabývat teorií estetické výchovy?
22. ŠKOLA A ESTETICKÝ ROZVOJ ŽÁKŮ (Radomír Dvořák, Lenka Počtová)
21.5.7 Další zdroje metod etické výchovy
21.5.6 Metody rozvoje sociální a občanské odpovědnosti
21.5.5 Metody podporující introspekci a sebepoznání
21.5.4 Metody rozvoje morálního uvažování a porozumění
21.5.3 Metody citového zaangažování žáka
21.5.2 Metody usměrňování jednání žáka
21.5.1 Metody názorného působení
21.5 Metody etické výchovy
21.4 Shrnutí trendů v oblasti etické výchovy
21.3.3 Výchova k prosociálnosti - normativní orientace na pomoc druhým
21.3.2 Teorie vyjasňování hodnot - nenormativní orientace na osobní hodnoty
21.3.1 L. Kohlberg - etická výchova jako orientace na rozvoj morálního usuzování a demokratické praxe
21.3 Významné koncepce etické výchovy ověřené výzkumem i praxí
21.2.1 Hodnotová výchova/vzdělání
21.2 Terminologický kontext etické výchovy
21.1.1 Rámcové vzdělávací programy
21.1 Postavení etické výchovy v kurikulu základního a gymnaziálního vzdělávání
21. ETICKÁ VÝCHOVA (Jitka Lorenzová)
20.6 Učitel v systému komplexního rozvoje osobnosti
20.5.3 Samostatné časové bloky specificky orientované na osobnostní a sociální rozvoj
20.5.2 Prolnutí běžných předmětů a tematiky osobnostně sociálního a morálního rozvoje - kroskurikulární přístup ke komplexnímu rozvoji osobnosti žáka
20.5.1 Atmosféra školy, resp. třídy; školní situace a jejich edukační využití
20.5 Komplexnost prostředků rozvoje
20.4 Komplexnost procesů učení
20.3 Komplexnost přístupu k učivu
20.2 Komplexnost chápání cílů vyučování
20.1 Komplexnost chápání osobnosti žáka
20. KOMPLEXNÍ ROZVOJ OSOBNOSTI ŽÁKA VE VYUČOVÁNÍ (Josef Valenta)
VÝCHOVA - DIAGNOSTIKA
Závěrečné (sumativní) slovní hodnocení jako forma vysvědčení
Průběžné (formativní) slovní hodnocení
Obsah širšího slovního hodnocení
Příloha - Širší slovní hodnocení
19.10 Slovní hodnocení a rodiče
19.9 Formativní a sumativní hodnocení
19.8 Hodnoticí jazyk
19.7 Kritéria hodnocení
19.6 Možnosti vnitřní diferenciace
19.5 Současné tendence ve vývoji hodnocení
19.4 Prostředky hodnocení
19.3 Funkce hodnocení
19.2 Podstata hodnocení
19.1 Význam hodnocení
19. HODNOCENÍ VE VYUČOVÁNÍ (Markéta Dvořáková)
18.4 Komponenty dobrého managementu
18.3 Základní proměnné třídního managementu
18.2 Fáze třídního managementu
18.1 Některé pojmy z oblasti třídního managementu
18. TŘÍDNÍ MANAGEMENT (Hana Kasíková)
17.2.2 Rozvíjení sociální kompetence u učitelů v jejich přípravě i praxi
17.2.1 Jak lze chápat pojem sociální kompetence a jeho význam pro vztah dospělého a dítěte
17.2 Sociální kompetence v interakci učitele a žáka
17.1.1 K vybraným aspektům pedagogické komunikace
17.1 Problematika pedagogické interakce a komunikace v širším sociálně -psychologickém kontextu
17. PEDAGOGICKÁ INTERAKCE A KOMUNIKACE JAKO SOUČÁST SOCIÁLNÍ KOMPETENCE (Alena Vališová)
16.4 Možnosti využití počítače ve škole
16.3 Elektronizace ve výchovně -vzdělávacím procesu
16.2 Využití školní knihovny v pedagogickém procesu
16.1 Rozvíjení informačních dovedností
16. VÝCHOVA K PRÁCI S INFORMACEMI A INFORMAČNÍMI PRAMENY (Alena Vališová, Miroslav Bureš)
15.4.6 Didaktická hra a soutěž jako vyučovací metody
15.4.5 Rozborové, situační, projektové a inscenační metody
15.4.4 Metody názorně-demonstrační a metody praktických činností žáků
15.4.3 Metody dialogické
15.4.2 Metody práce s tištěným textem
15.4.1 Metody monologické a jejich aktivizující alternativy
15.4 Vybrané vyučovací metody a možnosti jejich aplikace ve výuce
15.4 Vybrané vyučovací metody a možnosti jejich aplikace ve výuce
15.3 Volba a funkce vyučovacích metod
15.2 Kategorizace vyučovacích metod a problémy jejich členění
15.1 Pojem vyučovací metoda a její historické konotace
15. METODY VYUČOVÁNÍ A JEJICH MODERNIZACE (Alena Vališová, Josef Valenta)
14.2 Role a činnost učitele v kooperativním učení
14.1 Základní komponenty (znaky) kooperativního učení
14. KOOPERATIVNÍ UČENÍ (Hana Kasíková)
13.3.7 Týmové vyučování - forma organizace součinnosti učitelů
13.3.6 Méně běžné organizační formy z hlediska času a prostoru
13.3.5 Mimotřídní a mimoškolní organizační formy
13.3.4 Skupinová organizační forma
13.3.3 Individuální a individualizované vyučování
13.3.1 Problematika vyučovací hodiny
13.3 Některé otázky organizačních forem vyučování v současné didaktické teorii a praxi
13.2 Vývoj novověkých organizačních forem vyučování
13.1 Pojem a třídění organizačních forem vyučování
13. ORGANIZAČNÍ FORMY VYUČOVÁNÍ (Hana Vonková)
12.1 Repetitorium programované výuky
12. PROGRAMOVANÉ VYUČOVÁNÍ (Alena Vališová)
11.2.4 Individualizační systémy
11.2.3 Typy individualizace
11.2.2 Zabezpečení individualizace
11.2.1 Administrativní přístup
11.2 Navrhované a vyzkoušené způsoby k uplatnění individualizačních principů
11.1 Možnosti individualizace a diferenciace v současné škole
11. INDIVIDUALIZACE A DIFERENCIACE VE ŠKOLE (Hana Kasíková, Pavel Dittrich, Josef Valenta)
10.5 Některé problémy, které řeší teorie a praxe obsahu vzdělání
10.4 Formy obsahu vzdělání
10.3 Druhy vzdělávacích obsahů
10.2 Činitele určující obsah vzdělání
10.1 Vymezení obsahu vzdělání
10. OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ (Hana Kasíková)
9.2 Práce s cílem během vyučování
9.1 Stanovení cílů vyučování
9. CÍLE VYUČOVÁNÍ (Hana Kasíková)
8.2.2 Fáze činnosti učitele pro výuku ve třídě
8.2.1 Didaktická analýza učiva
8.2 Plánování pro třídu
8.1.2 Cílové standardy
8.1.1 Kurikulum
8.1 Plánování pro školu
8. PLÁNOVÁNÍ VE VYUČOVÁNÍ (Hana Kasíková, Alena Vališová)
7.4 Učitelovo pojetí vyučování
7.3 Modely vyučování - modely učení
7.2 Vyučování ve dvou základních pohledech na školní poznávání
7.1 Společensko-historické koncepce vyučování
7. VYUČOVÁNÍ A JEHO PODOBY (Hana Kasíková)
VYUČOVÁNÍ
6.3 Týmová práce na škole
6.2.2 Organizační struktura školy
6.2.1 Řízení školy
6.2 Řízení školství (školský management)
6.1 Vzdělávací politika
6. VYBRANÉ OTÁZKY VZDĚLÁVACÍ POLITIKY A ŘÍZENÍ ŠKOLSTVÍ (Ivana Tvrzová, Hana Kasíková)
5.5 Závěr
5.4.1 Alternativní a inovativní směry uplatňované v české škole
5.4 Alternativní a inovativní školy
5.3 Vzdělávací programy
5.2 Členění škol podle zřizovatele
5.1 Druhy škol
5. ŠKOLY A JEJICH ALTERNATIVY (Ivana Tvrzová)
4.5 Současné školství
4.4 Školství v ČSR po druhé světové válce (1945-1989)
4.3.1 Reformní snahy
4.3 Školství v ČSR (1918-1939)
4.2.3 Národnostní úsilí v oblasti školy
4.2.2 Vývoj ostatních druhů škol
4.2.1 Reforma lidového školství
4.2 České školství ve druhé polovině 19. století
4.1 Tereziánské reformy
4. ŠKOLSKÝ SYSTÉM V ČESKÝCH ZEMÍCH - VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV (Růžena Váňová)
3.5 Pedagogika ve vztahu k jiným vědám
3.4 Pedagogika ve vztahu k filozofii
3.3 Pedagogické vědní disciplíny
3.2.1 Výchova a vzdělání
3.2 Pedagogika jako věda o výchově
3.1 Otázky vědního profilu pedagogiky
3. PEDAGOGIKA A JEJÍ VĚDNÍ PROFIL (Jaroslav Koťa)
2.3.3 Obsah, struktura a délka studia
2.3.2 Vztahy mezi vzděláváním učitelů základních škol a středoškolských profesorů
2.3.1 Vzdělávání učitelů a univerzita
2.3 Vzdělávání učitelů po druhé světové válce
2.2 Vzdělávání středoškolských profesorů
2.1 Vzdělávání učitelů elementárních škol
2. VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ V ČESKÝCH ZEMÍCH (Růžena Váňová)
1.5 Volba učitelství
1.4.1 Obecné trendy vývoje učitelské profese
1.4 Zvláštnosti učitelské profese
1.3 Učitelství a model profesionalizace
1.2 Učitelství a respekt k osobnosti dítěte
1.1 Učitelství jako iniciace a zkázňování dítěte
1. UČITELSTVÍ JAKO POVOLÁNÍ (Jaroslav Koťa)
UČITEL - PEDAGOGIKA - ŠKOLA
Obsah:
Tým autorů koncipoval tento text jako výkladový - jako základ pro další studium, práci v seminářích, případně pro vzdělávání ve školních kolektivech.
Druhé vydání bylo rozšířeno a aktualizováno, doplněno o nová témata, která přináší doba, jako je například spolupráce rodiny a školy, etická a multikulturní výchova apod.
Kniha totiž reaguje na aktuální potřeby i dílčí podněty, které se projevují v profesní přípravě učitele - ať již na fakultách, nebo v přímé školské praxi.
Bude jim napomáhat být reflektujícími praktiky, jakmile vstoupí do vyučovacího procesu.
pedagogických oborů na pedagogických, filozofických, přírodovědeckých fakultách a na ČVUT v jejich praktické vzdělávací činnosti s důrazem na současné pedagogické ideje, trendy i vědění.
Základní učební text je nepostradatelný pro všechny studenty