v současnosti působí na Semináři dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde také absolvovala magisterské i doktorské studium dějin umění. Zabývá se dějinami umění raného novověku, zejména profánní ikonografií raněnovověkého umění.
Radka Miltová
Kniha nově zhodnocuje a vysvětluje tyto výzdoby a zapojuje je do širšího evropského kontextu, neboť jejich význam zdaleka překračuje hranice moravského regionu.
Hlavní pozornost je však zaostřena na detailní výzkum dvou výjimečných moravských rezidencí, arcibiskupského zámku v Kroměříži a zámku ve Slavkově u Brna, jejichž nástropní malby a sochařské výzdoby odkazují také na ovidiovské mýty.
Autorka v knize sleduje právě tento odraz Ovidiových Metamorfóz v českém a moravském umění 17. a 18. století a zabývá se zejména otázkami jejich čtenářské obliby, podobou tehdejších vydání Metamorfóz a diskuzí, kterou vyvolával jejich lascivní obsah, což vedlo v některých případech k cenzurním regulacím.
Rovněž v českém a moravském barokním umění doznaly Metamorfózy velkého vlivu a jejich příběhy zdobí v malířském či sochařském ztvárnění stropy, stěny a zahrady mnoha zámků a paláců.
Dílo se dočkalo nehynoucí slávy a stalo se jednou z hlavních inspirací pro výtvarné umění, kde se v popularitě zařadilo hned za text biblický, a bylo proto právem nazýváno "biblí malířů".
Básnický opus Metamorfózy, vyprávějící bájnou genezi lidstva od počátků světa po Caesarovu apoteózu, se stal základní studnicí informací o řecko-římské mytologii.
Dílo římského básníka Publia Ovidia Nasona na sebe poutalo již od dob svého sepsání značnou míru pozornosti, a to nejen díky svým literárním kvalitám, ale též zejména díky obsahové stránce, která problematickými milostnými pasážemi vyvolávala vlnu morálně laděné kritiky.
Recepce Ovidiových Metamorfóz v barokním umění v Čechách a na Moravě