Henry David Thoreau (1817-1862) působil jako učitel a v řadě příležitostných profesí. V deníkových a esejistických textech rozvíjel a v praxi realizoval zásady transcendentalismu, kladoucí důraz na duchovní rozměr přírodního světa. Většina Thoreauova literárního díla včetně jeho nejznámější knihy Walden aneb Život v lesích (1854, česky 1902, Paseka 2006) vzbudila za autorova života jen omezený ohlas a teprve následující generace ocenily jejich myšlenkové novátorství i estetické hodnoty.
Soubor, vydaný knižně až po autorově smrti roku 1864 a dnes náležející spolu s dalšími jeho pracemi k zakladatelským dílům americké přírodní esejistiky, vychází česky poprvé.
ale také jako autora živě pojatého a nezřídka dramatického líčení cesty divočinou včetně jejích fyzických a praktických aspektů.
nabízejí Mainské lesy českému čtenáři poprvé příležitost poznat Thoreaua nejen v roli vnímavého pozorovatele přírodního dění,
Ve srovnání s reflexivněji koncipovanými zápisky legendárního Waldenu či tematicky úžeji zaměřenými texty některých esejů
píše Henry David Thoreau v úvodu prvního z trojice textů, jež popisují jeho zážitky a úvahy při cestách po civilizací dosud příliš nedotčených partiích severovýchodního cípu USA v letech 1846, 1853 a 1857.
"Jednatřicátého srpna roku 1846 jsem se vydal z Concordu v Massachusetts a vlakem a parníkem se dopravil do Bangoru, odkud jsem pokračoval dále do divokých lesů státu Maine,"