Konec Jagellonců v Čechách mapuje pětapadesátiletou éru, kdy u nás vládli Vladislav II. a jeho syn Ludvík.

Země se po přestálých husitských bouřích a následném přechodném období, kdy se během tří dekád na českém královském trůnu v rychlém sledu vystřídali čtyři panovníci, konečně nadechla a začala hojit své rány.

Především za vlády této dynastie došlo v českých zemích k zformování stavovské společnosti, začaly se znovu rozvíjet hospodářství, obchod i kultura. Zejména architektura a výtvarné umění vyrovnaly své zpoždění za Evropou (v nejednom ohledu se dostaly i na špici vývoje), které u nás v důsledku náboženských válek a mocenských sporů nastalo.

Nešťastná bitva u Moháče v roce 1526, kde Ludvík podlehl přesile osmanských vojsk, se stala nejen koncem dynastie Jagellonců v Čechách, ale obecně je považována i za jakýsi mezník mezi středověkem a novověkem. Poutavé čtení, dokládající že historie nemusí být jen souborem suchopárných faktů, doplňuje více jak 100 dobových ilustrací a dokumentů.