Je naše osobnost utvářena více prostředím, či za vše můžou vrozené dispozice? Otázka, kterou se lidstvo zabývá po staletí, se zdá být s rozvojem genetiky blíže svému rozluštění: pochopitelný vliv mají oba faktory, ale geny v tomto souboji dominují. Jsme, kým jsme ne díky rodičovské výchově, ale vlivem genů, které nám předali.

Může se vám tato představa nelíbit, ale je to fakt: čím starší jste, tím více se podobáte svým rodičům. Zděděné rozdíly v DNA představují totiž největší systémovovou sílu při formování naší osobnosti, větší, než vlivy prostředí, výchovy, vzdělání, i náhodných událostí a s věkem se jejich exprese zvyšuje! Žijeme v převratné době nových objevů, které mění klinickou psychologii i výzkum, a jakmile naplno vstoupíme do věku personální genomiky, ovlivní nás všechny.

Prof. Robert Plomin se genetickému výzkumu věnuje téměř padesát let. Řídí dlouhodobé studie dvojčat, sourozenců a adoptovaných dětí a v knize vysvětluje nejen zákony i metody behaviorální genetiky, ale především dopad často provokativních vysledků výzkumu na mnohá odvětví. Apeluje na rodiče i školské systémy, vybízí k větší toleranci rozdílů mezi dětmi a dokazuje, že genetika představuje hlavní důvod, proč se lidé liší ve schopnostech učení a kognice. Na závěr se zabývá i etickými otázkami vyplývajícimi z možností analýzy genomu embryí i malých dětí a na příkladu rozboru svých polygenních skóre ukazuje, jak statečně čelit svým genetickým výsledkům.

Kód života vás nejspíš donutí přehodnotit názory na rodičovství, vzdělávání a události formující život.