Pozoruhodné knihy - internetové knihkupectví
KNIHY PRO VÁS SHÁNÍME, VYKUPUJEME A ZASÍLÁME KAMKOLIV

Přihlášení - Registrace

Pozoruhodné knihy Dárkové předměty Obchodní podmínky Kontakt


Kniha Dzyan - výňatky z tajné nauky, život a dílo H.P.Blavatské

Kniha Dzyan - výňatky z tajné nauky, život a dílo H.P.Blavatské
Helena Petrovna Blavatská
Rok vydání:2011
Vydavatelství:Dobra
Stran:230
Skladem: na dotaz
Kategorie:Historie, filozofie
Okultismus, spiritismus,hermetik
Záhady, tajemství, záhadologie
Kód:007340
Podobné knihy:Tajemství svobodných zednářů
Giordano Bruno a hermetická tradice
Rothschildové židovský triumf


Cena 399,00 Kč s 10% DPH

Pro předběžnou rezervaci se musíte nejdříve přihlásit (registrovat).


Kniha Dzyan je slavný opis, který pořídila H.P.Blavatská z tajemného zdroje, který je znám pouze zasvěcencům starým jak lidstvo samo.

Poznámky a citace Knihy Dzyan tvoří kostru její proslulé Tajné nauky, což je patrně nejvlivnější kniha okultního poznání, která se objevila vprůběhu 19.století.

Helena Petrovna Blavatská, nebo Jelena Petrovna Blavatská, za svobodna Helena Petrovna Hahnová, známá jako "Madame Blavatská" (12. srpen, 1831, Dněpropetrovsk, Ukrajina - 8. květen 1891, Londýn, Anglie) byla významná osobnost duchovního života poloviny a konce 19. století a zakladatelka Theosofické společnosti.

Klíč k teozofii (1889) Klíč k teozofii Dostupné online
Hlas ticha (1889)
Tajná nauka, syntéza věd, náboženství a filozofií (1888)
Isis závoje zbavená, hlavní klíč k mystériím starověké a moderní vědy a teologie (1877)
Její knižní dílo zahrnuje
[
Je nepochybné, že některá tvrzení H. P. Blavatské jsou sporná a mnozí lidé jsou vůči jejím názorům skeptičtí. Přesto je zřejmé, že se jednalo o nesmírně charismatickou osobnost, která za svého života inspirovala mnoho lidí. A dokonce i dnes má stále spoustu následovníků, pro které je velkým duchovním vzorem.
Zemřela dne 8. května 1891, před smrtí nebyla schopna chodit a trpěla mnoha nemocemi jako srdeční chorobou, revmatismem, ledvinovými potížemi a komplikacemi s chřipkou, která se v Londýně šířila během tehdejší chřipkové epidemie. Její tělo bylo spáleno, třetina popela zůstala v Evropě, druhá třetina byla poslána Williemu Quanu Judgemu do USA a poslední třetina do Indie, kde její popel byl rozprášen do řeky Gangy. Osmý květen je slaven teosofy jako Den bílého lotosu.
Její poslední slova týkající se jejího učení byla: "Udržte nepřerušenou linii (tj. duchovní)! Nedovolte, aby má poslední inkarnace byla omyl."
V červenci 1890 H. P. Blavatská založila evropské sídlo Theosofické společnosti na adrese: 19 Avenue Road, St. John"s Wood, London.
Roku 1882 se Theosofická společnost stala mezinárodní organizací, právě když v této době bylo přemístěno její sídlo do Adyaru nedaleko Madrásu v Indii. Zde se spolu s Olcottem a ostatními věnovala práci pro Theosofickou společnost a pro znovuoživení dálnovýchodních nauk. Avšak později Blavatská odcestovala zpět do Evropy.Roku 1885 se na krátko vrátila do Indie kvůli nespravedlivému obvinění z podvodného předvádění nadpřirozených schopností manželi Coulombovými, kvůli této aféře jí ale Olcott poslal raději zpět do Evropy.
Během svého pobytu v New Yorku spolu s Olcottem, irským právníkem W. Q. Judgem a dalšími založila v září 1875 Theosofickou společnost. Společnost byla moderním gnostickým hnutím konce 19. století, které se inspirovalo v hinduismu a buddhismu. H. P. Blavatská tvrdila, že všechna náboženství jsou pravdivá ve svém vnitřním (esoterickém) učení, ale chybná či nedokonalá ve své vnější (exoterické) konveční podobě. Příčinou toho je, že nedokonalý člověk pochybil ve své snaze zpřístupnit ostatním božské vědění. Její tvrzení, že vnitřní (esoterické) duchovní vědění je v souladu s moderní vědou, může být považováno za první příklad toho, co dnes nazýváme New Age. Ve skutečnosti spousta badatelů je toho názoru, že velká část myšlenek New Age má svůj původ v názorech H. P. Blavatské.
Před tím se roku 1874 setkala s Henry Steelem Olcottem, právníkem, odborníkem na zemědělství a novinářem, který se věnoval okultním jevům.
Podruhé se vdala za Michaela C. Betanellyho dne 3. dubna 1875 v New Yorku; potvrdila, že ani toto manželství nefugovalo. Po několika měsících se od Betanellyho odloučila a jejich rozvod byl legalizován 25. května 1878. Dne 8. července se stala naturalizovaným občanem USA.
Roku 1873 odcestovala do New Yorku. Jelikož na mnoho lidí udělala dojem svými údajnými psychickými schopnostmi, byla pobízena, aby pokračovala ve své okultní činnosti. Během své kariéry tvrdila, že je schopna provádět psychické schopnosti, která zahrnovaly božský (nebeský) zrak, vysílání vědomí z těla, telepatii, levitaci, božský (nebeský) sluch a materializaci, což znamenalo vytváření objektů z ničeho. Ačkoli o sobě tvrdila, že je mistrem těchto schopností, její zájem ležel v oblastí teorie a zákonů, podle kterých tyto schopnosti fungují, nikoliv v jejich předvádění.
Právě v Káhiře založila Societe Spirite (Duchovní společnost) pro okultismus spolu s Emmou Cuttingovou (později Emmou Coulombovou), ale krátce poté musela být společnost zrušena kvůli stížnostem zákazníků na její podvodné aktivity.
Prohlásila, že v této době navštívila mimo jiné Tibet, aby tu dva roky studovala pod vedením povznesených mistrů. Roku 1858 se na krátko vrátila do Ruska, aby brzy odcestovala s italským operním zpěvákem Agardi Metrovičem. Roku 1871 si výbuch lodi směřující do Káhiry vyžádal Agardiho život, avšak i přes tuto tragickou událost H. P. Blavatská pokračovala v cestě do Káhiry sama.
Zemřel v pěti letech a H. P. Blavatská se později vyjádřila, že tato událost vedla ke ztrátě její víry v Boha ruského pravoslaví. Svému životopisci uvedla, že následující léta (1848 až 1858) strávila cestováním po světě.
Vdala se, když jí bylo 17 let dne 7. července 1849 za generála Nikifora Vasilijeviče Blavatského, staršího o 22 let. Podle jejího tvrzení jejich manželství nebylo nikdy konzumováno (tj. naplněno). Během několika měsíců svého manžela opustila, uprchla na lodi do Turecka. Jiné prameny tvrdí, že měla několik mimomanželských románků, otěhotněla a porodila postižené dítě jménem Juri, kterého hluboce milovala. Sama později napsala, že Juri bylo dítě jejích přátel.
Údajně už od raného dětství se u ní projevily silné parapsychologické schopnosti, jež stále znepokojovaly rodinu a děsily pověrčivé služebnictvo. Byla náměsíčná a jasnovidná, svou přítomností často vyvolávala duchy zemřelých a v přírodě rozmlouvala se skřítky a rarášky. Lačně vyhledávala vyhlášené místní čaroděje, felčary a vesnické šamany. Ještě jí nebylo patnáct let,když objevila v knihovně svého pradědečka řadu knih o magii a alchymii.
Babička byla slavná botanička. Jak její babička tak i matka byly pro H. P. Blavatskou silným vzorem a umožnily jí vyrůst v nekonformní osobnost. O H. P. Blavatskou se staralo služebnictvo, které věřilo v mnoho pověr starého Ruska a pravděpodobně jí už v raném věku podporovalo v její víře, že má nadpřirozené schopnosti.
Její matka byla spisovatelkou, jíž se přezdívalo "ruská George Sandová"; zemřela, když Heleně bylo sedm let. Její otec pobýval v armádě, proto byla poslána se svým bratrem na výchovu k jejich babičce z matčiny strany Heleně Pavlovně Fadějevové, rozené kněžně Dolgorukové.
Narodila se v Jekatěrinoslavi (nyní Dněpropetrovsk) na Ukrajině jako dcera plukovníka (později generála) Petra Alexejeviče Gan (potomka meklenburského šlechtického rodu Hahn von Rottenstern-Hahn) a Heleny Andrejevny Fadějevové.
Žádná víra nepřevyšuje Pravdu - heslo pod kterým založila a vedla Teozofickou společnost.

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku