Ya acov Darling Khan napsal nesmírně zajímavou knihu zasazující významnou a přínosnou práci šamanů do správného kontextu této doby, jež je zcela zásadní pro další vývoj lidstva. Jde nejen o jeho osobní, ale i o archetypální příběh. Autor upřímně líčí snahu stát se šamanem v dnešním světě a popisuje svou cestu velmi svěžím způsobem a s velkou pokorou...

Ukázka:

"Skutečná radost ze života spočívá v tom, že se necháte ovládat záměrem, jejž jste rozpoznali jako důležitý a mocný. Pak se stanete přírodní silou a přestanete být sobeckým uzlíčkem bolístek a nemocí stěžujícím si, že se ho svět nesnaží učinit šťastným." (G. B. Shaw)

... Ke konci týdne jsem se zúčastnil třetího obřadu se stejnou skupinou. Tentokrát mě požádali, ať se posadím dozadu. Hudebníky prý ruší švitoření mého kolibříka!

V jednu chvíli jsem musel sejít po schodech, protože jsem potřeboval na záchod. Chodba byla temná a na zemi ležel krásný bílý koberec s vysokými chlupy. Na zdi visel portrét Osha. Vzpomněl jsem si na fotografii z příběhů o Harrym Potterovi, protože také působil dojmem, že je živý a hýbá se.

Zeptal jsem se ho, co tam dělá, a on se na mě podíval a opáčil: "Co tu děláš ty? Já tady žiju."

Zasmál jsem se.

Líbilo se mi, že jsem ve tmě. Měl jsem pocit, jako by se otevírala brána do Amazonie. Cítil jsem, že kolem mě prošla velká kočka, a poprvé jsem v těle prožíval animální sílu jaguára. Úžasná energie a inteligenci! Putoval jsem neviditelnými cestičkami pralesa a cítil před sebou pach kořisti. A najednou mě hrubě navrátil do běžné reality jeden asistent, který tvrdil, že musím vyjít zpátky na světlo a provádět dál obřad. Nechtělo se mi odejít, ale respektoval jsem jeho žádost a nechal prales na jindy. Ovšem nutkavá touha tam být pořád zesilovala...

(str. 234)