Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní, jako právě husitství.

Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě.

Předposlední díl celé ságy představuje léta, kdy byl český král Jiří z Poděbrad na vrcholu své moci. Právě v té době se mu podařilo zlomit odpor vedlejších zemí Koruny české. Jenže posilování moci panovníka, který si v očích zbytku Evropy nesl cejch kacíře, znamenalo zesílení tlaku proti němu. A jako už několikrát v minulosti se papežově politice podařilo poštvat proti českým zemím uherského krále. Jenže Jiří z Poděbrad byl nejen obratný válečník, ale také mimořádně šikovný diplomat. Navíc musel stále zápasit s domácí opozicí katolicky smýšlejícího panstva a s nároky církve. Šestý díl epopeje končí smrtí Jiřího z Poděbrad.

V prostředí boje a intrik postupně umírají příslušníci i druhé generace rodu Prokopů a na jejich místo nastupují děti a vnuci. Jejich svět však už není naplněn původními ideály kališnického hnutí, ale pragmatickým zápasem o majetek a postavení. V mnoha případech však také úsilím o prosté lidské štěstí. Vyprávění nás opět zavede do Prahy, Písku, Plzně a dalších měst, ale také na rožmberská a poděbradská panství, do Horních Uher, Říma a spolu s poselstvem českého krále i do dalších zemí.