Za zmínku stojí ještě jeho oceňovaný překlad Puškinova díla Evžen Oněgin do angličtiny (1999). V současnosti působí jako profesor informatiky a kognitivních věd na Indiana University.
žádná však nedosáhla věhlasu jeho první knihy Gödel, Escher, Bach (1979), za niž obdržel v roce 1980 Pulitzerovu cenu.
Mezi jeho další knihy patří například Le Ton beau de Marot (Marotův krásný tón, ale i Marotova hrobka,1997) věnovaná překladům a I Am a Strange Loop (Jsem podivná smyčka, 2007) na téma vědomí a inteligence,
Mimoto se živě zajímá o problémy překladu mezi přirozenými jazyky.
je americký vědec. Původem fyzik (jeho otec byl nositelem Nobelovy ceny za fyziku), jeho zájmy se však dlouhodobě vyvíjejí přes logiku, metamatematiku, informatiku a kognitivní vědy až k mezioborovému zkoumání podstaty vědomí a inteligence.
Douglas R. Hofstadter (* 1945)
- a to vše je pevně propojeno ideovými, verbálními i vizuálními odkazy v mnoha vrstvách do pevného, velmi harmonického celku.
V knize se pravidelně střídá rigorózní výklad obtížných témat s rozmarnými pasážemi, jež jsou nabity slovními i grafickými hříčkami
Tato zdánlivě nesouvisející témata mají totiž jednu společnou skrytou, o to však podstatnější vlastnost: jejich struktura je postavena na odkazu na sebe sama - takzvané autoreferenci.
Je vystavěna na trojúhelníkovém půdorysu, jehož strany tvoří Bachovy fugy, Escherovy obrazy a dílo matematika Kurta Gödela.
co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.
Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání,
Metaforická fuga o mysli a strojích v duchu Lewise Carrolla
Existenciální gordická balada.