Kniha, která zahrnuje nejdůležitější oblasti psychodiagnostiky, psychoterapie a klinického poradenství, již po mnoho let úspěšně slouží klinickým psychologům jako základní učebnice. Díky její srozumitelnosti a přehlednosti z ní mohou čerpat informace i dětští psychiatři a pediatři, ale i další odborníci. Čtvrté, přepracované a doplněné vydání se rozrostlo o dvě nové kapitoly – jednak o oddíl vztahující se k poruchám řeči, jednak o téma agresivity v dětském věku. Všechny ostatní části byly upraveny s ohledem na pokroky oboru a zohledňují současné výzkumné i klinické trendy. Například oddíl zaměřený na otázky psychodiagnostiky byl přepracován tak, aby nabídl čtenářům aktuální přehled nejdůležitějších diagnostických metod, včetně těch, které byly u nás zavedeny teprve v posledních letech.

Obsah:

DÍL I. OBECNÉ OTÁZKY DĚTSKÉ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE 1. KLINICKÁ PSYCHOLOGIE JAKO APLIKACE PSYCHOLOGICKÝCH VĚD A JAKO ODPOVĚĎ NA POTŘEBY PRAXE (P. Říčan) 2. HISTORIE OBORU VE SVĚTĚ A U NÁS (J. Šturma) 3. PROFESE KLINICKÉHO PSYCHOLOGA (P. Říčan) 3.1 Profesiogram 3.2 Nároky na odbornost a osobnost klinického psychologa (P. Říčan, D. Krejčířová) 3.3 Profesionální etika (P. Říčan) 3.3.1 Kritičnost k oboru a k vlastní osobě 3.3.2 Problém obětavosti 3.3.3 Odborný zájem psychologa a osobní zájem pacienta 3.3.4 Saturace citových potřeb psychologa 3.3.5 Kolegiální vztahy 3.3.6 Profesionální tajemství DÍL II. PORUCHY PSYCHICKÉHO VÝVOJE V DĚTSKÉM A DOROSTOVÉM VĚKU 4. OBECNÉ PRINCIPY PSYCHICKÉHO VÝVOJE JAKO ZÁKLAD PRO POZNÁNÍ PSYCHICKÝCH PORUCH U DĚTÍ (P. Říčan) 4.1 Stadia vývoje osobnosti podle Eriksona 5. DĚDIČNOST PSYCHICKÝCH VLASTNOSTÍ, JEJICH ODCHYLEK A PORUCH (M. Vágnerová) 5.1 Dědičnost psychických odchylek a poruch 5.1.1 Dědičnost mentálního postižení a pervazivních vývojových poruch 5.1.2 Dědičnost specifických poruch učení a chování 5.1.3 Dědičnost psychotických a afektivních poruch 5.1.4 Dědičnost úzkostných a neurotických poruch 5.1.5 Dědičnost psychických poruch spojených se somatickými problémy 5.1.6 Dědičnost a tendence k užívání psychoaktivních látek 5.2 Shrnutí 6. PSYCHOLOGIE NEMOCNÝCH A ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH DĚTÍ 6.1 Reakce rodiny na sdělení závažné diagnózy u dítěte (D. Krejčířová) 6.2 Psychologické aspekty letálních nemocí v dětském věku (M. Vyhnálek) 6.2.1 Proces vyrovnávání s letálním onemocněním 6.2.2 Vývoj pojmu smrti u zdravého dítěte 6.2.3 Vývoj pojmu smrti u letálně nemocného dítěte 6.2.4 Reakce rodiny na letální onemocnění dítěte 6.3 Chronicky nemocné dítě, zvládání nemoci a bolesti u dětí (D. Krejčířová) 6.3.1 Vývojové aspekty 6.3.2 Problematika bolesti u dětí 6.3.3 Programy zaměřené na zvládání nemoci a bolesti v dětství 6.4 Psychologie geneticky postižených dětí (M. Vyhnálek) 6.4.1 Rodinný kontext nemoci 6.4.2 Percepce hrozby opakování výskytu genetické vady v rodině 6.4.3 Problematika viny a odpovědnosti u přenašečů vad 6.5 Psychologická problematika některých neurologických onemocnění v dětství (D. Krejčířová) 6.5.1 Dětská mozková obrna (DMO) 6.5.2 Epilepsie 6.5.3 Infekce CNS 6.5.4 Úrazy hlavy u dětí 6.5.5 Diagnostika organicity u dětí 6.6 Sluchově postižené dítě 6.6.1 Neslyšící dítě v klinické praxi (E. Vymlátilová) 6.6.1.1 Vady sluchu u dětí 6.6.1.2 Vývoj neslyšícího dítěte 6.6.1.3 Faktory ovlivňující psychický vývoj dítěte 6.6.1.4 Osobnost neslyšícího 6.6.1.5 Neurotické projevy a poruchy chování 6.6.1.6 Psychodiagnostika 6.6.1.7 Terapeutické postupy – programy zaměřené na dítě 6.6.1.8 Psychoterapie rodičů 6.6.2 Kochleární implantáty u dětí 6.6.2.1 Psychologická kritéria výběru kandidátů 6.6.2.2 Diagnostika předpokladů pro rozvoj mluvené řeči 6.6.2.3 Očekávání rodičů 6.6.2.4 Poradenství a psychoterapie rodičů 6.6.2.5 Výsledky dětí s kochleárním implantátem 6.6.2.6 Etický přístup k problematice kochleárních implantací 6.6.3 Sluchově postižené dítě ve výchovně-vzdělávacím procesu (Z. Šedivá) 6.6.3.1 Diagnostika sluchově postižených 6.6.3.2 Vzdělávání a výchova sluchově postižených 6.6.4 Filozofický přístup k výchově a vzdělávání sluchově postižených 6.6.4.1 Klinický přístup 6.6.4.2 Etnický přístup 6.7 Děti se zrakovým postižením (L. Pihrtová) 6.7.1 Děti nevidomé od narození, odlišnosti ve vývoji 6.7.2 Děti s kortikálním postižením zraku 6.7.3 Děti a dospívající se získanou poruchou zraku 6.7.4 Zásady pro psychologické vyšetření dětí se zrakovým postižením 6.7.5 Diagnostické postupy a metody 6.7.6 Psychoterapeutické přístupy 6.7.7 Podpora rodiny 6.7.8 Poradenství při vstupu dítěte do školy nebo sociální instituce 6.7.9 Psychologická pomoc v období dospívání 7. PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PSYCHOSOMATICKÝCH PORUCH V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ (K. Balcar) 7.1 Povaha psychosomatických poruch 7.2 Zdroje psychosomatických poruch 7.3 Nejdůležitější úrovně rozboru a léčení psychosomatických poruch 7.4 Psychologická stránka psychosomatických poruch 7.5 Rodinná stránka psychosomatických poruch 7.6 Diagnóza psychosomatické poruchy u dítěte 7.7 Psychoterapie u psychosomatických onemocnění 8. SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ A CHOVÁNÍ (J. Šturma) 8.1 Zdroje konceptu specifických poruch chování v historickém pohledu 8.2 Koncept lehkých dětských encefalopatií 8.3 Lehké mozkové dysfunkce jako typ specifických vývojových poruch 8.4 Poruchy čtení, psaní a pravopisu v historickém přehledu 8.4.1 Vymezení dyslexie 8.4.2 Společné rysy dyslexie a lehkých mozkových dysfunkcí 8.5 Specifické poruchy učení 8.6 Specifické vývojové poruchy: specifické poruchy učení a specifické poruchy chování 8.7 Co po jménu… 8.8 Organizace nápravné péče o děti se specifickými vývojovými poruchami 8.8.1 Pětistupňový model péče o děti se specifickými vývojovými poruchami 8.9 Školská opatření a organizace péče o děti se specifickými vývojovými poruchami 8.9.1 Integrace dětí se specifickými poruchami 8.10 Klinické obrazy specifických poruch učení 8.10.1 Dyslexie a její typy 8.10.1.1 Dyslexie na podkladě percepčních deficitů 8.10.1.2 Dyslexie s převahou obtíží v oblasti motorické 8.10.1.3 Dyslexie na podkladě integračních obtíží 8.10.1.4 Dyslexie s poruchou dynamiky základních psychických procesů 8.10.1.5 Dyslexie z hlediska vzájemného vztahu verbální a názorové složky intelektu 8.10.1.6 Dyslexie z hlediska lateralizace mozkových hemisfér 8.10.2 Psychologické vyšetření dyslektika 8.10.2.1 Vyšetření čtení, psaní a pravopisu 8.10.2.2 Vyšetření intelektu 8.10.2.3 Vyšetření řeči 8.10.2.4 Vyšetření speciálních funkcí 8.10.2.5 Soubory zkoušek k diagnostice specifických poruch učení 8.10.2.6 Sepětí diagnostiky a nápravy (terapie) 8.10.3 Dyskalkulie 8.10.3.1 Třídění dyskalkulie 8.10.3.2 Diagnostika a náprava 8.10.4 Dysmúzie 8.10.5 Dyspinxie 8.10.6 Dyspraxie 8.11 Specifické vývojové poruchy a mezinárodní klasifikace nemocí 9. PORUCHY ŘEČI U DĚTÍ (D. Krejčířová) 9.1 Vývojové poruchy řeči 9.1.1 Vývojová dysfázie 9.1.2 Diagnostika dětí s vývojovou dysfázií 9.1.3 Poruchy artikulace 9.1.4 Specifické poruchy řeči 9.2 Získané poruchy řeči u dětí (afázie) 9.3 Rehabilitační a terapeutické přístupy u dětí s poruchami řeči 9.4 Poruchy plynulosti řeči 9.4.1 Koktavost (balbuties) (E. Vymlátilová) 9.4.1.1 Příznaky 9.4.1.2 Příčina 9.4.1.3 Psychoterapie a logopedická terapie 9.4.2 Breptavost (D. Krejčířová) 9.4.3 Elektivní mutismus (F94.4) 10. MENTÁLNÍ RETARDACE A PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY (D. Krejčířová) 10.1 Mentální retardace 10.1.1 Lehká mentální retardace (IQ 50–69) 10.1.2 Středně těžká mentální retardace (IQ 35–49) 10.1.3 Těžká mentální retardace (IQ 20–34) 10.1.4 Hluboká mentální retardace (IQ < 20) 10.1.5 Problematika integrace dětí s mentální retardací do běžných škol 10.1.6 Diagnostika dětí s mentální retardací 10.1.7 Diferenciální diagnostika MR 10.2 Demence u dětí 10.3 Pervazivní vývojové poruchy (F84) 10.3.1 Časný infantilní autismus (F84.0) 10.3.2 Psychologická podstata autismu 10.3.3 Diagnostika dětí s autismem 10.3.4 Psychologické vyšetření dětí s autismem 10.3.5 Diferenciální diagnostika oproti poruchám mimo autistické spektrum 10.3.6 Diferenciální diagnostika poruch v rámci autistického spektra 10.3.6.1 Atypický autismus 10.3.6.2 Jiná dezintegrační porucha v dětství (F84.3) 10.3.6.3 Aspergerův syndrom 10.3.6.4 Přechodné autistické syndromy 10.3.7 Výchova, vzdělávání a terapie u dětí s autismem 11. EMOČNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ V DĚTSTVÍ A V DOSPÍVÁNÍ 11 Úzkostné poruchy (D. Krejčířová) 11.1.1 Patologická úzkost 11.1.2 Generalizovaná úzkostná porucha (F41.1) 11.1.3 Vyhýbavá porucha (F93.2) 11.1.4 Školní fobie a separační úzkost (F93.0) 11.2 Disociativní a konverzní porucha (F44) (D. Krejčířová) 11.3 Somatizační porucha (D. Krejčířová) 11.4 Obsedantně-kompulzivní porucha (J. Kocourková) 11.5 Deprese u dětí (F32) (D. Krejčířová) 11.5.1 Kojenecký věk 11.5.2 Batolecí věk 11.5.3 Předškolní věk 11.5.4 Školní věk 11.5.5 Puberta a adolescence 11.6 Suicidální chování v dětském a adolescentním věku (J. Kocourková) 11.7 Poruchy chování u dětí (F91) (D. Krejčířová) 11.7.1 Psychologicky podmíněné poruchy chování 11.7.2 Rodinně podmíněné poruchy chování 11.7.3 Diagnostika dětí s poruchami chování 11.8 Poruchy přizpůsobení (D. Krejčířová) 11.9 Agresivita u dětí (Z. Toužimská) 11.9.1 Vymezení pojmů 11.9.2 Agresivita jako symptom psychické poruchy 11.9. Faktory podporující agresivitu u dětí 11.9.4 Terapie a prevence agresivního chování u dětí 12. PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY A SPÁNKU U DĚTÍ 12.1 Poruchy příjmu potravy (J. Kocourková) 12.1.1 Mentální anorexie 12.1.2 Mentální bulimie 12.1.3 Diagnostika poruch příjmu potravy 12.1.4 Etiopatogeneze 12.1.5 Terapie poruch příjmu potravy 12.2 Neprospívání bez organické příčiny (kojenecký a batolecí věk) (D. Krejčířová) 12.3 Nechutenství u dětí (D. Krejčířová) 12. Poruchy spánku (D. Krejčířová) 13. PROBLÉMY PŮSOBENÉ ALKOHOLEM, NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI A HAZARDNÍ HROU V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ (K. Nešpor) 13.1 Některé zvláštnosti těchto problémů u dětí a dospívajících 13.2 Epidemiologie 13.3 Diagnostika problémů působených alkoholem a jinými návykovými látkami podle 10. revize mezinárodní klasifikace nemocí 13.3.1 Přehled 13.3.2 Skupiny psychoaktivních látek 13.3.3 Diagnostické kategorie 13.3.4 Patologické hráčství (F63.0) 13.3.5 Jiné formy návykového jednání 13.4 Krátká intervence u problémů působených alkoholem, jinými návykovými látkami a hazardní hrou 13.4.1 Specifika krátké intervence u dětí a dospívajících 13.5 Léčba problémů působených alkoholem, jinými návykovými látkami a hazardní hrou 13.6 Prevence škodlivého užívání návykových látek a problémů působených hazardní hrou 14. PSYCHOSEXUÁLNÍ VÝVOJ A JEHO PORUCHY (P. Weiss) 14.1 Biologická determinace pohlavního vývoje 14.2 Determinanty psychosexuálního vývoje 14.2.1 Sexuální identifikace 14.2.2 Sexuální role 14.2.3 Sexuální preference 14.2.4 Sexuální chování 14.3 Závěr 15. DĚTI OHROŽENÉ PROSTŘEDÍM 15.1 Psychická deprivace, týrání a zanedbávání dítěte (D. Krejčířová) 15.2 Vývoj dětí s psychickou deprivací (D. Krejčířová) 15.3 “Syndrom týraného dítěte“ (D. Krejčířová) 15.4 Sexuální zneužívání dětí (J. Kocourková) 15.5 Rizikové faktory vztahové patologie (D. Krejčířová) 15.6 Prevence týrání a špatného zacházení s dítětem, terapeutické možnosti (D. Krejčířová) 16. ŠKOLNÍ ZRALOST A JEJÍ PORUCHY (J. Šturma) 16.1 Pojetí školní zralosti 16.2 Znaky školní zralosti 16.2.1 Tělesný vývoj a zdravotní stav 16.2.2 Věk 16.2.3 Rozdíly mezi chlapci a dívkami 16.2.4 Podnětnost výchovného prostředí 16.3 Požadavky školy 16.4 Psychická zralost 16.4.1 Zralost poznávacích a rozumových funkcí a schopností 16.4.2 Pracovní vyspělost 15.4.3 Citová a sociální zralost 16.5 Školní nezralost 16.6 Opatření pro školsky nezralé děti 16.6.1 Zaměřené rozvíjení a náprava 16.6.2 Humanizace školy 16.6.3 Vyrovnávací třída 16.6.4 Odklad školní docházky 16.6.5 Přípravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním 16.7 Diagnostika školní (ne)zralosti 16.7.1 Zásady vyšetření 16.7.2 Některé metody vyšetření školní zralosti DÍL III. KLINICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA 17. STRATEGIE KLINICKOPSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ (P. Říčan) 17.1 Princip cíleného vyšetření 17.2 Ekologický princip 17.3 Princip kontinuálního psychologického poznávání dítěte 17.4 Zdroje informací o dítěti 17.5 Princip frakcionovaného vyšetření 18. VEDENÍ PSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ (P. Říčan) 18.1 Předběžné studium dokumentace 18.2 Navázání a udržení kontaktu 18.3 Řazení diagnostických technik 18.4 Ukončení vyšetření 19. TECHNIKY PSYCHOLOGICKÉ DIAGNOSTIKY V DĚTSKÉM VĚKU 19.1 Umění rozhovoru (P. Říčan) 19.2 Rozhovor s rodinou (P. Říčan) 19.2.1 Obsah rodinného rozhovoru 19.2.2 Technický aspekt rodinného rozhovoru 19.3 Analýza rodinné interakce (P. Říčan) 19.4 Metody hodnocení psychického vývoje dítěte raného věku (J. Dittrichová, D. Krejčířová) 19.4.1 Škály chování novorozence 19.4.1.1 Zvláštnosti vyšetřování novorozence 19.4.1.2 K vývoji škál chování novorozence 19.4.1.3 Brazeltonova škála chování novorozence 19.4.1.4 Neurobehaviorální metody 19.4.2 Škály a vývojové testy do věku 3 let 19.4.2.1 Zvláštnosti vyšetřování malého dítěte 19.4.2.2 Postup vyšetření 19.4.2.3 Nejvýznamnější klasické vývojové škály 19.4.2.4 Gesellův test 19.4.2.5 Škály N. Bayleyové – Bayley Scales of Infant Development (BSID) 19.4.2.6 Mnichovská vývojová diagnostika 19.4.2.7 Vývojový screening 19.4.2.8 Reliabilita a validita klasických vývojových škál 19.4.2.9 Klinické využití vývojových škál 19.4.3 Nové tendence v rozvíjení škál a testů raného psychického vývoje 19.5 Inteligenční testy a soubory (M. Vágnerová, D. Krejčířová) 19.5.1 Diagnostika inteligence u dětí předškolního věku 19.5.1.1 Stanford-Binetova zkouška 19.5.1.2 Škála McCarthyové 19.5.1.3 Kaufmanův ABC 19.5.2 Wechslerovy zkoušky inteligence 19.5.2.1 Wechslerovy inteligenční testy pro děti školního věku 19.5.2.2 Wechslerův inteligenční test pro předškolní děti 19.5.2.3 Wechslerovy inteligenční soubory pro dospělé 19.5.2.4 Interpretační možnosti Wechslerových souborů 19.5.3 Neverbální individuálně administrované zkoušky 19.5.3.1 Snijders-Oomenův neverbální inteligenční test (SON) 19.5.3.2 Kohsovy kostky 19.5.4 Skupinově použitelné inteligenční testy 19.5.4.1 TSI – Test struktury inteligence (R. Amthauer) 19.5.4.2 Stavělova orientační zkouška 19.5.4.3 Ravenovy testy 19.5.4.4 TIP – Test intelektového potenciálu (Říčan, 1971) 19.5.5 Klinická diagnostika inteligence (M. Vágnerová) 19.5.5.1 Základní pravidla klinické diagnostiky inteligence 19.5.5.2 Interpretace výsledků vyšetření 19.6 Diagnostika dílčích schopností, znalostí a dovedností (M. Vágnerová) 19.6.1 Metody určené k hodnocení zrakové a sluchové percepce 19.6.1.1 Testy zrakové percepce 19.6.1.2 Testy sluchové percepce 19.6.2 Metody určené k hodnocení motorických schopností a laterality 19.6.3 Metody určené k hodnocení pozornosti 19.6.4 Metody určené k hodnocení paměti 19.6.4.1 Testy neverbální paměti 19.6.4.2 Testy verbální paměti 19.6.4.3 Komplexní paměťové testy 19.6.4.4 Hodnocení metapaměti 19.6.4.5 Jiné možnosti posouzení paměti u dětí a dospívajících 19.6.5 Metody určené k hodnocení řeči, jazykových schopností a dovedností 19.6.5.1 Slovníkové zkoušky 19.6.5.2 Testy jazykového, resp. řečového vývoje 19.6.6 Metody hodnocení znalostí a obecné informovanosti 19.6.7 Metody hodnocení školských znalostí a dovedností 19.6.7.1 Zkoušky čtení 19.6.7.2 Zkoušky psaní a pravopisu 19.6.7.3 Zkoušky matematických schopností a dovedností 19.6.7.4 Jiné možnosti posouzení úrovně školských znalostí a dovedností 19.7 Neprojektivní kresebné techniky (M. Vágnerová) 19.7.1 Kresebné techniky zaměřené na orientační posouzení celkové vývojové úrovně 19.7.2 Kresebné techniky zaměřené na hodnocení senzomotorických dovedností 19.8 Projektivní techniky 19.8.1 Interpretační projektivní techniky 19.8.1.1 Rorschachova metoda u dětí (M. Šebek) 19.8.1.2 TAT u dětí (M. Šebek) 19.8.1.3 Další metody odvozené od TAT (P. Říčan, D. Krejčířová) 19.8.1.4 Ostatní interpretační techniky 19.8.2 Verbální projektivní metody 19.8.2.1 Techniky verbálně asociační 19.8.2.2 Ostatní verbální projektivní techniky 19.8.3 Techniky volby (preferenční) 19.8.4 Scénické techniky 19.8.4.1 Scénotest 19.8.4.2 Testy světa 19.8.5 Výtvarné techniky 19.8.5.1 Kresba lidské postavy 19.8.5.2 Test stromu 19.8.5.3 Kresba rodiny 19.8.5.4 Kresba začarované rodiny 19.9 Neuropsychologické metody u dětí a adolescentů (M. Šebek, D. Krejčířová) 19.9.1 Dětská neuropsychologie 19.9.2 Neuropsychologický rozbor testových výsledků 19.9.3 Neuropsychologické baterie 19.10 Dotazníky a posuzovací škály (M. Vágnerová) 19.10.1 Obecná charakteristika 19.10.2 Přehled dotazníků a posuzovacích škál používaných v dětské klinické psychologii či poradenské praxi 19.10.2.1 Dotazníky a škály sebehodnocení 19.10.2.2 Dotazníky a škály hodnocení jiných lidí či sociálních skupin 20. FORENZNÍ DIAGNOSTIKA (M. Šebek) 20.1 Posuzování věrohodnosti 20.1.1 Věrohodnost obecná 20.1.1.1 Věk zkoumaného 20.1.1.2 Rozumová úroveň zkoumaného 20.1.1.3 Úroveň mravního vývoje 20.1.1.4 Emotivita 20.1.1.5 Specifické motivační rysy 20.1.1.6 Integrita osobnosti a její psychopatologie 20.1.2 Věrohodnost specifická 20.2 Zjišťování psychických následků trestných činů spáchaných na nezletilých 20.3 Rozbor motivace závažných trestných činů 21. FORMULACE KLINICKÉHO NÁLEZU (P. Říčan) 21.1 Trojí funkce psychologického nálezu 21.1.1 Sdělení výsledku lékaři 21.1.2 Informace pro psychologické vyšetření v budoucnosti 21.1.3 Katamnestická zpětná vazba 21.2 Obsah nálezu 21.3 Resumé DÍL IV. NÁPRAVA PORUCH PSYCHICKÉHO VÝVOJE 22. PSYCHOTERAPIE U DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH (K. Balcar) 22.1 Povaha psychoterapeutického působení 22.1.1 Klinické psychologické poradenství 22.1.2 Psychologické vedení 22.1.3 Vlastní psychoterapie 22.1.4 Zvláštnosti poruch u dětí 22.1.5 Zvláštnosti psychoterapie s dětmi 22.2 Druhy psychoterapeutické činnosti 22.2.1 Řízená stimulace jednotlivých funkcí 22.2.2 Hra 22.2.3 Cílená činnost 22.2.4 Tvůrčí činnosti 22.2.5 Rozhovor 22.2.6 Zásahy do prostředí dítěte 22.3 Typy psychoterapeutických přístupů 22.3.1 Motivace 22.3.2 Orientace 22.3.3 Chování 22.3.3.1 Kladné zpevňování 22.3.3.2 Nápodoba vzoru 22.3.3.3 Protipodmiňování strachu 22.3.3.4 Přesycení 22.3.3.5 Negativní nácvik 22.3.3.6 Averzivní podmiňování 22.3.4 Fyziologie 22.3.4.1 Hypnotická sugesce 22.3.4.2 Autogenní trénink 22.3.4.3 Biologická zpětná vazba 22.3.5 Interpersonální vztahy 22.3.5.1 Interakční přístupy 22.3.5.2 Strukturní přístupy 22.4 Formy psychoterapie s dětmi 22.4.1 Individuální a hromadná psychoterapie s dětmi 22.4.1.1 Individuální psychoterapie 22.4.1.2 Hromadná psychoterapie 22.4.2 Skupinová psychoterapie s dětmi 22.4.3 Rodinná psychoterapie s dětmi 22.4.4 Volba psychoterapeutického postupu 22.5 Logoterapeutická péče u dětí a dospívajících 22.5.1 Na cestě k životnímu smyslu 22.5.2 Noogenně podmíněné problémy a poruchy u dětí a mládeže 22.5.3 Logoterapeutická pomoc u noogenně podmíněných problémů a poruch 22.5.3.1 Školní selhávání na základě poruch pozornosti 22.5.3.2 Potíže v kontaktu v podobě agresivity 22.5.3.3 Poruchy motivace a sebehodnocení 22.5.3.4 Závěr 23. PSYCHOLOGIE V RÁMCI SLUŽEB PRO RODINY S MENTÁLNĚ NEBO TĚLESNĚ POSTIŽENÝM DÍTĚTEM (D. Krejčířová) 23.1 Psychologické služby pro rodiny s mentálně nebo tělesně postiženým dítětem 23.2 Práce se sourozenci postiženého dítěte 23.3 Psychoterapeutická práce s pohybově nebo mentálně postiženým dítětem 24. DĚTSKÁ KLINICKÁ PSYCHOLOGIE A NÁBOŽENSTVÍ (P. Říčan) 24.1 Úvodem 24.2 Teoretický soulad mezi náboženstvím a klinickopsychologickou praxí 24.2.1 Nosná náboženská antropologie 24.2.2 Orientace na osobně významné aktivity, zkušenosti a postoje pacienta vedoucí psychologa k zájmu o náboženství 24.2.3 Profylaktický, terapeutický a rehabilitační potenciál náboženských komunit 24.3 Faktické disonance 24.3.1 Selhání církevních institucí 24.3.2 Slabiny současné křesťanské spirituality 24.3. Minoritní status křesťanství 24.3. Negativní role náboženství v rodinných vztazích 24.3.5 Doktrinární pojetí misie 24.3.6 Společenská “zakázka“ 24.3.7 Problematické pokusy o christianizaci psychiatrie a psychologie 24.4 Praktická doporučení 24.4.1 Plošný zřetel k duchovní dimenzi 24.4.2 Transparentnost poradce a terapeuta 24.4.3 Jak využít náboženství k podpoře duševního zdraví 24.4.4 Klinická práce s náboženskými aspekty patologie